vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Příroda a zvířata » Olivovník na Krétě plodí 3 000 let bez přestávky. Klíč je v metabolismu, který strom restartuje vlastní kůrou

Olivovník na Krétě plodí 3 000 let bez přestávky. Klíč je v metabolismu, který strom restartuje vlastní kůrou

před 1 hodinou
Tereza Říha
[email protected]

Monumentální olivovník v krétské vesnici Vouves stále plodí, přestože jeho vnitřní dřevo je z velké části mrtvé. Jak je to možné?

FOTO: Eric Nagle - CC BY-SA 4.0

Obsah článku

  1. Strom, jehož stáří nelze přesně určit
  2. Modulární organismus, ne monolit
  3. Trouchnivění jako zdroj živin: co víme a co dedukujeme
  4. Vouves mezi rekordmany
  5. Proč na tom záleží

Když v říjnu 2004 běželi maratónci do athénského Panathénského stadiónu, na krku jim visely věnce z větví jednoho konkrétního stromu. Olivovník z Ano Vouves na západní Krétě tehdy dodal materiál pro olympijské vavříny, a o čtyři roky později znovu, v Pekingu. Strom, který podle oficiálních odhadů stojí na svém místě tři tisíce let, možná i déle, přitom zdaleka nevypadá jako monument v plné síle. Jeho kmen je pokroucený, zčásti dutý, plný trhlin a dutin. Jenže právě v tom spočívá pointa: olivovník nepřežívá tisíciletí proto, že by vzdoroval rozpadu, ale proto, že rozpad zahrnul do vlastní strategie přežití.

Strom, jehož stáří nelze přesně určit

Oficiální zdroje, včetně ABEA Olive Museum, uvádějí stáří stromu ve Vouves v rozpětí 3 000 až 5 000 let. Jenže vědecky je situace složitější. Olivovníky se nedají spolehlivě datovat počítáním letokruhů; jejich kambium přirůstá asymetricky, tvoří nepravé letokruhy a různé sektory kmene rostou různým tempem. A hlavně: nejstarší dřevo uprostřed kmene už dávno chybí. Vyhnilo.

Radiokarbonové datování, které u jiných stromů funguje spolehlivě, tak u starých oliv naráží na absenci výchozího materiálu. Studie publikovaná v roce 2017 ve Frontiers in Plant Science podrobně vysvětluje, proč u olivovníků selhávají běžné dendrochronologické metody. Tři tisíce let jsou tedy realistickým publicistickým odhadem, nikoli laboratorně potvrzené datum vyklíčení. Pro srovnání: čerstvá studie z roku 2024, která radiokarbonově datovala monumentální olivovníky v Libanonu, zjistila, že většina z nich je ve skutečnosti stará jen 200 až 700 let. Nejstarší zkoumaný exemplář dosáhl stáří 1 161 ± 131 let, tedy ani zdaleka ne několika tisíciletí, která se těmto stromům připisovala.

To neznamená, že Vouves nemůže být výrazně starší. Znamená to jen, že přesné číslo neznáme a možná nikdy znát nebudeme.

Modulární organismus, ne monolit

Nejvíce fascinující na olivovníku ve Vouves není jeho absolutní stáří, ale způsob, jakým funguje navzdory tomu, že velká část jeho hmoty je biologicky mrtvá.

Olivovník totiž není „jeden kus dřeva“, který buď žije celý, nebo umírá celý. Je to modulární organismus. Vodu a živiny vedou hlavně živá pletiva po obvodu kmene, takzvaná aktivní cévní pletiva uspořádaná do sektorů. Jednotlivé sektory se mohou chovat částečně nezávisle: jeden může odumřít, zatímco sousední dál zásobuje svou část koruny. Strom si tak průběžně přepojuje vodivé dráhy a udržuje funkční obvodová pletiva, i když jeho střed je dutý.

K tomu přidejte mohutný kořenový systém. Olivovníky mají kořeny husté a mělké, blízko povrchu i kmene. Za sucha ale dokážou zvětšit prozkoumávaný objem půdy, pracují s hydraulickou redistribucí vody a zvyšují poměr kořenové hmoty k hmotě koruny. Právě kořenový systém, tedy podnož, je u olivovníků často tím nejtrvalejším prvkem celého organismu. A genetická studie z roku 2021 ukázala, že strom ve Vouves byl v historii nejméně jednou roubován: horní plodící část má jiný genetický původ než spodní podnož. Vouves tedy není „jednolitý jedinec“ v intuitivním smyslu, ale historicky složený organismus.

Trouchnivění jako zdroj živin: co víme a co dedukujeme

Tady je potřeba být přesný. Formulace o tom, že kořeny stromu využívají chemii vlastního trouchnivějícího kmene jako hnojivo, není převzata z konkrétního experimentu provedeného na olivovníku ve Vouves. Je to redakční dedukce vycházející z obecné ekologie rozkladu dřeva.

Co víme ze studií:

  • Rozkládající se dřevo v pokročilé fázi uvolňuje do svrchních vrstev půdy ionty a mění lokální chemické prostředí. Potvrzují to jak práce publikované v časopise Journal of Soils and Sediments, tak výzkumy americké Lesní služby.
  • U starých olivovníků běžně vyhnívá nejstarší dřevo uvnitř kmene. Vznikají dutiny, které se plní organickým materiálem v různých fázích rozkladu.
  • Kořeny olivovníků jsou husté právě v blízkosti kmene a povrchu půdy, tedy přesně tam, kde by se uvolněné živiny z rozkladu dřeva koncentrovaly.

Biologická logika je přesvědčivá: strom, jehož střed se rozkládá, vytváří přímo u vlastních kořenů lokální zdroj minerálních živin. Ale pro Vouves to není přímo změřený mechanismus. Je to odvozená biologická logika, ne laboratorní fakt.

Vouves mezi rekordmany

Olivovník ve Vouves je bezpochyby jedním z nejstarších známých stromů na planetě, ale jistým světovým rekordmanem není. Americká štětinatá borovice Methuselah v kalifornských White Mountains má dendrochronologicky potvrzených 4 765 let, a i ona přežívá díky částečnému odumírání jednotlivých sektorů kmene.

Mezi olivovníky je situace ještě zajímavější. Přímo datovaný strom v chorvatském národním parku Brijuni dosahuje stáří asi 1 600 let, stále plodí a dává průměrně 30 kg oliv ročně, z nichž se lisují zhruba 4 kilogramy extra panenského oleje. To je ověřitelné číslo. U Vouves takovou přesnou sklizňovou statistiku veřejné zdroje neuvádějí; víme, že strom plodí, ale nemáme důkaz o každoroční nepřerušené sklizni po celá tisíciletí.

Význam olivovníku ve Vouves spočívá v něčem jiném než v absolutním rekordu. Spočívá v kombinaci extrémního stáří, pokračující plodnosti, kulturního statusu a turistické přístupnosti. Strom stojí asi 30 kilometrů od Chanie, vstup do přilehlého muzea je zdarma; od dubna do října je otevřeno denně od 10.00 do 19.00, v zimě po domluvě a zastávka se dá snadno spojit s návštěvou kláštera Gonia, pláží u Kolymvari nebo místních olivových a vinařských tras v obci Platanias. Bez auta je ale potřeba počítat s tím, že poslední úsek z hlavní autobusové trasy KTEL vyžaduje lokální transfer.

Proč na tom záleží

Olivovník ve Vouves není jen turistická atrakce ani jen botanická kuriozita. Je to živá demonstrace principu, který zní neintuitivně: organismus může přežít tisíciletí právě proto, že se nebrání vlastnímu rozpadu. Udržuje život ve funkčních částech, nechává mrtvé dřevo vyhnít a možná z něj dokonce těží. Nepotřebuje být celistvý. Potřebuje být adaptabilní.

Celé civilizace, které za jeho života vznikly a zanikly, stavěly na monumentalitě a pevnosti. Strom v Ano Vouves vsadil na opačnou strategii, a stále stojí.

Štítky
#Řecko #stromy
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Pláž Navagio na Zakynthosu zavřeli kvůli geologii. Vápenec nad zátokou praská mechanismem, který nelze zastavit

Pláž Navagio na Zakynthosu zavřeli kvůli geologii. Vápenec nad zátokou praská mechanismem, který nelze zastavit

Řecký oheň děsil nepřátele Byzance. Tajnou recepturu na tekutou zkázu vědci dodnes nerozluštili

Řecký oheň děsil nepřátele Byzance. Tajnou recepturu na tekutou zkázu vědci dodnes nerozluštili

Kilogram pryskyřice z Chiosu stojí víc než kilogram stříbra. Stromy ji doslova „pláčou“ kvůli stresu z půdy, která jim škodí

Kilogram pryskyřice z Chiosu stojí víc než kilogram stříbra. Stromy ji doslova „pláčou“ kvůli stresu z půdy, která jim škodí

V Beskydech stojí 17 pyramidových sanatorií z roku 1967. Léčila bahnem ze solanky, jejíž složení dnes nikdo nekopíruje

V Beskydech stojí 17 pyramidových sanatorií z roku 1967. Léčila bahnem ze solanky, jejíž složení dnes nikdo nekopíruje

Nenápadné pukliny v jesenické skále ukrývají unikátní jeskyně. Vznikly korozí mramoru, která funguje opačně než v Moravském krasu

Nenápadné pukliny v jesenické skále ukrývají unikátní jeskyně. Vznikly korozí mramoru, která funguje opačně než v Moravském krasu
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #sevis
  • #david kubrt
  • #policie

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #pokuta
    • #potraviny
    • #válka na ukrajině

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #prestupy
      • #nhl
      • #sk-slavia-praha

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #zahrada
        • #pěstování
        • #penize

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #pěstování
          • #hnojivo
          • #úklid

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #med
            • #kuřecí maso
            • #cukr
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Etický kodex
              • Cookies
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Etický kodex
              • Cookies
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.