Klokočské průchody vznikly rozpadem kvádrových pískovců v Českém ráji. Patří k nejúchvatnějším lákadlům lokality

Sedmdesát metrů skalních schodů, které vytesal geologický čas. Klokočské průchody jsou vstupní branou do jedné z neprávem přehlížených rezervací Českého ráje.

Foto: Olaf1541 - licence CC BY-SA 4.0

Kdo poprvé sestoupí z obce Klokočí do úzké skalní průrvy, obvykle čeká pár vytesaných stupňů mezi kameny. Místo toho se ocitne v sedmdesátimetrovém zářezu, kde se pískovcové stěny svírají nad hlavou a schody klesají do stínu mezi bloky horniny staré desítky milionů let. Průchody nejsou umělý výtvor ani poetická přezdívka. Jde o tektonicky a zvětráváním otevřené zóny v kvádrových pískovcích, místa, kde se skála rozlomila, posunula a kde eroze odnesla to, co bylo nejslabší. A právě tady začíná přírodní rezervace Klokočské skály.

Jak rozpad pískovce vytvořil průchozí skalní bránu

Klokočské skály tvoří souvislá kuestová hradba ze svrchnoturonských kvádrových pískovců. Nad takzvaným klokočským zlomem se táhne skalní defilé porušené kernovými zónami a smykovými trhlinami, tedy pásmy, kde je hornina rozrušená a kde docházelo k posunům celých bloků po vrstevních plochách. Právě v těchto porušených místech selektivní zvětrávání a odnos méně odolných partií postupně otevřely průrvy, které se místně označují jako průchody.

Nejde o jednorázovou událost. Dnešní reliéf výrazně dotvářely třetihorní tektonické pohyby na lužickém zlomu a následné dlouhodobé zvětrávání v řádu milionů let. Podle České geologické služby proces pokračuje dodnes, svahové pohyby kulis a posuny na puklinách jsou stále aktivní. Průchody jsou tedy živý geologický útvar, ne fosilní kuriozita.

Vstup do rezervace, kterou Český ráj sám nazývá „neprávem opomíjenou“

Prachovské skály mají na oficiálním webu pozici „jedné z nejznámějších končin Českého ráje“. Hruboskalsko nese nálepku nejnavštěvovanějšího zalesněného hřebene. Klokočské skály? Oficiální leták Sdružení Český ráj z roku 2025 je označuje za „neprávem opomíjenou oblast“. A přitom nabízejí na kompaktní ploše zhruba 236 hektarů koncentraci, která obstojí i vedle slavnějších sousedů:

• Jeskyně Postojná (Amerika) – jedna z největších pseudokrasových jeskyní v regionu, s hlavní síní o rozměrech 16 × 18 metrů a doloženým pravěkým osídlením z mladší doby bronzové.
• Betlémské skály – skalní útvary s vyhlídkami a atmosférou odlišnou od hlavních turistických tahů.
• Zdenčina skála – vyhlídkový bod s panoramatem nad údolím.
• Zřícenina hradu Rotštejn – středověký hrad vestavěný přímo do pískovcové skály.
• Skalní útvary Trojnočka a Děravec – ukázky toho, co zvětrávání dokáže s pískovcem za miliony let.

Průchody jsou přirozeným nástupním bodem ke všemu výše zmíněnému. Z jednoho místa se rozbíhají červená i žlutá turistická trasa a naučná stezka o délce přibližně 3,7 kilometru. Rezervace je navíc součástí evropsky významné lokality Průlom Jizery u Rakous, což podtrhuje její přírodovědný význam.

Co vědět, než vyrazíte

Doporučený výchozí bod naučné stezky je obec Klokočí, konkrétně prostor před hostincem Pod Průchody, název mluví za vše. Alternativní přístup vede od Záholic nebo od parkoviště u Rotštejna. Na celý okruh počítejte se dvěma až třemi hodinami.

Trasa je vhodná pro běžného pěšího turistu bez speciální výbavy. S kočárkem ale nepočítejte, skalní schody, úzké průrvy a lesní terén to neumožňují. Starší děti, které zvládnou nerovný povrch, si místo užijí. Lokalita je přístupná celoročně, s jednou výjimkou: jeskyně Postojná se v zimních měsících uzavírá kvůli přezimování netopýrů. V celé rezervaci platí pohyb po značených trasách a lezení na skály je možné jen s platným povolením.

Místo, kde je geologie průchozí

Na Klokočských průchodech je nejcennější právě to, co je dělá výjimečnými i mezi ostatními skalními městy Českého ráje: nejde o izolované věže k obdivování zdálky, ale o tektonický proces, kterým doslova projdete. Středověcí obyvatelé tudy chodili jako přirozenou komunikací mezi obcí a skalní plošinou. Dnešní turista udělá totéž, a cestou si přečte příběh zapsaný v puklinách horniny.

Sedmdesát metrů skalních schodů nestačí na to, aby se z Klokočí stalo druhé Prachov. Ale právě v tom je síla místa, kdo sem dojde, má průchody skoro pro sebe.