Velké parohaté zvíře plavalo přímo středem Labe v Ústí. I pro zkušené zoology je to naprostá rarita

Samec daňka evropského s dorůstajícím parožím plaval v prvních červnových dnech hlavním proudem Labe v ústecké Brné. Zoolog Václav Beran přiznává, že něco takového dosud neviděl.

Foto: Picryl

Michal Zajpt stál u řeky, když si všiml tmavé hlavy s parohy, jak se pohybuje po proudu směrem na centrum Ústí. Stačil vytáhnout telefon a natočit video, které během hodin obletělo regionální média. Na záběrech je vidět statné zvíře, jak klidnými tahy překonává široký tok, ne někde v divočině, ale v úseku lemovaném zástavbou a silnicemi. Podle Ústeckého deníku daněk přiběhl z lesa a bez zaváhání skočil do vody. Co ho vyhnalo, nikdo neví.

Proč je to tak neobvyklé

Daněk evropský není v severních Čechách žádný přízrak. Potkáte ho v lesích nad Labem, na polích pod Krušnými horami, občas i na okraji zástavby. Jenže vidět ho plavat středem řeky široké desítky metrů, navíc v městském úseku, to je jiná liga. Václav Beran, zoolog spolupracující s organizací ALKA Wildlife a kontaktní osoba pro monitoring v severních Čechách, to říká přímo: jemu osobně se takové pozorování za celou kariéru nepoštěstilo.

Nejde tedy o vzácný druh. Jde o vzácný okamžik. Jelenovití sice umějí plavat (je to součást jejich pohybového repertoáru), ale dobrovolně se do hlavního proudu široké řeky pouštějí jen výjimečně. A když už, málokdo stojí na břehu s telefonem.

Tři tisíce daňků v kraji, a přesto překvapení

Tvrdá čísla mluví jasně. Podle Českého statistického úřadu evidoval Ústecký kraj k 31. březnu 2025 celkem 3 300 kusů dančí zvěře. Oproti roku 2014 jde o nárůst o 145 %. Myslivci v kraji loni odstřelili přes pět tisíc daňků, meziročně o pětinu víc, a stavy přesto rostou.

Daněk se zkrátka šíří. Zabírá nové revíry, posouvá se blíž k obydleným oblastem a Brná s lesními svahy spadajícími přímo k řece je pro něj přirozený koridor. Že se jeden samec dostal až na hladinu Labe, je v tomto kontextu spíš otázka času než zázrak. Ale právě proto je cenné, že to někdo zachytil na video, protože dokládá, kam až sahá reálný životní prostor zvířete, které si většina lidí spojuje výhradně s oborou nebo hlubokým lesem.

Co kdyby to byl los?

Prvotní spekulace na sociálních sítích mířily k losovi. Velká hlava, parohy, voda, kombinace, která laika snadno svede. Jenže los evropský by v Labi u Ústí byl senzace úplně jiného kalibru. V celém Česku žije odhadem kolem dvaceti losů, z toho asi patnáct na Šumavě, a jejich počty klesají. Podle Národního parku Šumava los dokáže přeplavat i mnohakilometrové vzdálenosti včetně Lipenské přehrady; plavání by u něj tedy nebylo překvapivé. Překvapivé by bylo, že se vůbec objevil čtyři sta kilometrů od svého hlavního areálu.

U daňka je to přesně naopak. Druh je v regionu doma. Senzací je chování, ne přítomnost.

Co dělat, když na podobné zvíře narazíte

Pokud vás na procházce podél řeky nebo v zástavbě překvapí velký kopytník, platí jednoduchá pravidla:

• Nepřibližujte se. Vyděšené zvíře může v panice vběhnout pod auto nebo zaútočit.
• Neplašte ho kvůli fotce. Každý další stresový podnět zvyšuje riziko pro zvíře i pro okolí.
• Pokud je zjevně zraněné nebo uvízlé, kontaktujte centrální dispečink Národní sítě záchranných stanic na čísle 774 155 155 (denně 7:00–22:00) nebo nejbližší záchrannou stanici.
• Při akutním ohrožení dopravy nebo lidí volejte 158 nebo 112.

Michal Zajpt natočil daňka z bezpečné vzdálenosti a nechal ho plavat. Zvíře zmizelo po proudu. Severočeská krajina už dávno nekončí na hraně lesa, a tenhle samec to v červnovém Labi předvedl líp než jakákoli statistika.