Rybáři na jihu Čech zažili životní úlovek. Z vody vytáhli vyzu velkou, která dorůstá přes tři metry
Dva mladí rybáři na Českobudějovicku zdolali vyzu velkou o délce 220 centimetrů a hmotnosti kolem sta kilogramů. Rybu po zdokumentování šetrně vrátili do vody.
Obsah článku
Zprávu o úlovku přinesla jako první Budějcká Drbna na konci května 2026 s odkazem na rybáře Nicolase Nedorosta. Místo činu? Soukromý rybník kdesi na Českobudějovicku, přesnější lokaci lovci nezveřejnili. Přesto stačí pohled na parametry ryby, aby bylo jasné, proč mluví o životním úlovku. Vyza velká je největší zástupce čeledi jeseterovitých, druhu, který ve volné přírodě může dorůstat přes tři metry a podle databáze FishBase je jeho historické maximum dokonce osm metrů při hmotnosti 3,2 tuny. Jihočeský exemplář takových rozměrů nedosáhl, ale i 220 centimetrů a sto kilogramů je na české poměry ryba z jiného světa.
Obr z Kaspického moře na jihočeském rybníce
Vyza velká (Huso huso) patří k nejstarobylejším rybím liniím planety. Jeseterovití se vyvíjejí déle než 80 milionů let a jejich tělesný plán se za tu dobu změnil jen málo, proto se o nich mluví jako o živoucích fosiliích. Vyza má protáhlé, mohutné tělo s pěti podélnými řadami kostěných štítků, dlouhý špičatý rypec a spodní poloměsíčitou tlamu. Hřbet je popelavě šedý až nazelenalý, boky světlejší, břicho bílé. Ve volné přírodě obývá Černé, Azovské a Kaspické moře a jejich přítoky, kam táhne na tření.
V českých vodách se přirozeně nevyskytuje. Že ji dnes najdete v tuzemských rybnících, je výsledek cíleného chovu a vysazování do soukromých vod. Klíčovým uzlem je Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity ve Vodňanech, která ve své výroční zprávě za roky 2016–2017 uvádí první úspěšnou reprodukci vyzy velké v roce 2017. Vodňanské pracoviště komerčně prodává jesetery v různých stádiích, od jiker po větší kusy. Právě odtud, nebo z podobných chovů, se ryby dostávají do specializovaných revírů po celém Česku.
Dvě stě dvacet centimetrů: hodně, nebo málo?
Záleží na měřítku. FishBase uvádí u vyzy takzvanou běžnou délku dospělého jedince 215 centimetrů. Jihočeský kus s 220 centimetry tedy tuto hranici lehce překračuje. Na absolutní historická maxima druhu to samozřejmě nestačí, ale ta pocházejí z dob, kdy vyzy volně migrovaly tisíce kilometrů dunajským a volžským povodím a dorůstaly desítky let bez přerušení.
Pro srovnání s jiným slavným obřím úlovkem: Jakub Vágner na svém oficiálním webu uvádí rekordní arapaimu velkou o délce 249 centimetrů a hmotnosti 130 kilogramů, ulovenou v srpnu 2008 v Brazílii. Jihočeská vyza je o 29 centimetrů kratší a zhruba o 30 kilogramů lehčí. Jenže Vágner pro svůj úlovek cestoval na Amazonku. Tihle rybáři jeli na rybník za Budějovice.
A hlavně: arapaima je sladkovodní amazonská ryba, vyza je pontokaspický migrující jeseter. Dva zcela odlišné světy, dva odlišné příběhy. Co je spojuje, je rozměr, který běžný rybář za celý život nepotká.
Druh na ústupu, a české rybníky jako záchranný člun
Tady se příběh jihočeského úlovku láme. Vyza velká je ve volné přírodě druh pod silným tlakem. Americká služba pro ryby a divokou přírodu (USFWS) ji ve svém ekologickém screeningu označuje jako „vážně ohroženou v původním areálu rozšíření“. Mezinárodní obchod s ní podléhá úmluvě CITES (příloha II). Populace decimoval historický lov kvůli kaviáru, stavba přehrad přerušila migrační trasy a znečištění řek udělalo zbytek.
V tomto kontextu je každý kus chovaný v českém rybníce paradoxně i malým příspěvkem k zachování genofondu. Vodňanská fakulta neprodukuje vyzy jen pro sportovní rybolov, jeseteří výzkum tam má i ochranářský rozměr. Když tedy rybáři na Českobudějovicku vyzu po zdokumentování šetrně vrátili do vody, nebyl to jen projev sportovní etiky. Byla to podmínka, kterou soukromé revíry s vyzou zpravidla striktně vyžadují.
Kam vyrazit a co čekat
Kdo by chtěl podobný zážitek, nemusí čekat na zázrak. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme ověřili minimálně sedm českých soukromých vod, které vyzu velkou přímo uvádějí ve své obsádce:
| Revír | Lokalita | Cena (orientační) |
|---|---|---|
| Velká Kopa | mezi Ovčáry a Kostelcem nad Labem | 600 Kč / 12 h, 800 Kč / 24 h |
| Jezero Nebesák | Horní Suchá | dle aktuálního ceníku |
| Usedlost Naděje | poblíž Zásmuk | 450 Kč / 12 h, 650 Kč / 24 h |
| Farský rybník | u Hroznětína | 500 Kč / 24 h |
| Rybník Velký | mezi Chotilskem a Čímí | dle aktuálního ceníku |
| Nová Kubšovka | u obce Vrbčany | dle aktuálního ceníku |
| Hastrmanka | Detmarovice | 300 Kč / 24 h |
Právní režim je jednodušší, než by se čekalo. Na klasickém rybářském revíru potřebujete rybářský lístek a povolenku. Řada soukromých vod ale funguje mimo svazový systém, například Rybářství Třeboň u svých soukromých revírů výslovně uvádí, že rybářský lístek není nutný. Rozhodující jsou vždy místní pravidla konkrétní vody.
A ta pravidla bývají přísná, zvlášť u vyzy. Některé revíry výslovně zakazují vynášet ji na břeh, vyháčkování i focení musí proběhnout ve vodě na plovoucí podložce. Standardem je velký podběrák, mokré ruce, dezinfekce případných poranění a co nejkratší manipulace mimo vodu. Žádný vezírek, žádné vláčení po trávě.
Proč je tohle víc než rybářská historka
Snadné by bylo vidět v jihočeském úlovku jen kuriozitu, exotickou rybu v českém rybníce, efektní fotku na sociální sítě. Jenže za těmi 220 centimetry a stem kilogramy stojí složitější příběh. Příběh druhu, který přežil dinosaury, ale nepřežívá přehrady a pytláky. Druhu, jehož budoucnost dnes závisí na umělém odchovu ve Vodňanech stejně jako na ochotě rybářů vrátit úlovek zpět do vody.
Nicolas Nedorost a jeho parťák to udělali. Vyza plave dál.