Brutální zvůle Státní bezpečnosti v padesátých letech. Komunisté popravili kněze za vraždy, které nespáchali
Dva venkovští faráři popravení v padesátých letech se 6. června 2026 v Brně stali prvními blahoslavenými obětmi komunismu na území České republiky.
Obsah článku
Jan Bula a Václav Drbola. Dvě jména, která komunistická propaganda sedm desetiletí spojovala s vraždou tří funkcionářů v babické škole. Jenže oba kněží seděli ve vězení ještě předtím, než k vraždám vůbec došlo. Drbola byl zatčen 17. června 1951, Bula už více než dva měsíce před osudnou střelbou ze 2. července. Do procesu je režim dosadil dodatečně, jako symbolicky vhodné tváře „reakční fary“. V sobotu 6. června 2026 se v areálu brněnského výstaviště sešlo přes třináct tisíc lidí, aby byli svědky okamžiku, kdy církev tento propagandistický výklad definitivně odmítla. Papežský legát kardinál Michael Czerny vedl obřad, při němž byli oba kněží prohlášeni blahoslavenými mučedníky. Jde o první blahořečení obětí totalitních režimů 20. století v českém prostoru, a zároveň o první blahoslavené v celé historii brněnské diecéze.
Babice: ne jeden proces, ale patnáct
Případ Babice nebyl jedním soudem. Ústav pro studium totalitních režimů eviduje sérii patnácti politicky motivovaných procesů v letech 1951–1953, v nichž bylo odsouzeno 107 lidí. Jedenáct z nich dostalo trest smrti, celkový součet uložených trestů činil 1 429 let vězení. K tomu přibylo nucené vystěhovávání rodin, konfiskace majetku a stovky organizovaných rezolucí žádajících přísné tresty.
Skutečný zločin se odehrál 2. července 1951, ozbrojená skupina vedená Ladislavem Malým přepadla babickou školu a zastřelila tři komunistické funkcionáře. Malý, enigmatická postava vystupující jako údajný agent americké zpravodajské služby CIC, obcházel sedláky i kněze na Vysočině. Historici dodnes nedokázali jednoznačně prokázat, zda šlo o agenta provokatéra napojeného na StB, nebo o dobrodruha jednajícího na vlastní pěst. Jisté je něco jiného: režim měl propagandistický scénář připravený ještě před výstřely. Ministr informací Václav Kopecký už 6. července 1951 určil oficiální ideologický výklad a případ se stal učebnicí obrazu „zlé fary“ a „vesnického kulaka“.
Bula a Drbola do tohoto rámce zapadli jako kněží, kteří se s Malým setkali; nabídl jim možnost sloužit mši údajně internovanému arcibiskupovi Josefu Beranovi. Účast na plánování či provedení vražd jim prokázána nebyla. Přesto Václav Drbola skončil na popravišti 3. srpna 1951, Jan Bula 20. května 1952.
Sedmdesát let k jedinému dekretu
Cesta k blahořečení se začala otevírat až po roce 1989 a měla několik jasně oddělených etap. Jan Bula byl soudně rehabilitován v roce 1990, rehabilitace Václava Drboly probíhala v letech 1990–1997. Justiční očištění jména ale pro církev nestačilo.
Beatifikační kauza Jana Buly byla zahájena v roce 2004 v brněnské diecézi. Případ Václava Drboly k ní byl připojen v roce 2011, poté co Vatikán udělil souhlas. Následovalo shromažďování důkazů: dopisy, soudní spisy, svědectví pamětníků, rehabilitační dokumenty. Vše putovalo do Říma, kde historická komise Dikasteria pro kauzy svatých rozhodla kladně v listopadu 2022. Teprve potom mohl případ postoupit k papežskému rozhodnutí.
Dekret o mučednictví podepsal papež Lev XIV. dne 24. října 2025. Církev v něm konstatovala, že oba kněží byli usmrceni „in odium fidei“, z nenávisti k víře. A právě tady leží klíčový rozdíl oproti běžné rehabilitaci: nestačilo prokázat, že byli nevinní. Bylo nutné doložit tři prvky mučednictví současně: skutečnou násilnou smrt, motiv pronásledovatele vedený nenávistí ke křesťanské víře a vědomé přijetí smrti ze strany obou kněží.
Ne každá oběť komunismu tyto podmínky splňuje. Přímo z babického okruhu byl zvažován i kněz František Pařil, ale podle církevních historiků u něj chyběly dostatečné důkazy o vědomém přijetí smrti ve víře. Mučednictví v kanonickém právu není totéž co justiční nevina.
Slavnost, která přepsala paměť
Brněnské výstaviště 6. června 2026. Pavilon P byl vyprodaný už v předstihu, organizátoři museli otevřít pavilon Z. Přes třináct tisíc věřících, téměř tři stovky kněží z českých a moravských diecézí, přímý přenos České televize i TV Noe. V relikviáři, který byl při obřadu vystaven, ležely ostatky Václava Drboly a část primičního ornátu Jana Buly; hmotná paměť dvou životů, které režim chtěl vymazat.
Kardinál Czerny jako papežský legát vedl liturgii, při níž zazněla formule blahořečení. Od té chvíle mohou být oba kněží uctíváni jako vzory víry, prozatím především na místní úrovni. Případné svatořečení, tedy uznání pro celou církev, je dalším, samostatným stupněm.
Rozsah akce nebyl náhodný. Šlo o teprve druhý úspěšně zakončený beatifikační proces v historii České republiky a o první, který se týkal obětí komunistického režimu. Symbolická váha odpovídala.
Propaganda, která přežila režim
Babice nezmizely z veřejného prostoru ani po popravách. Režim se k případu vracel po celá desetiletí, v učebnicích, v tisku, v normalizační popkultuře. V sedmdesátých letech posloužil jako námět pro jednu z epizod seriálu 30 případů majora Zemana, který podle ÚSTR fungoval jako propaganda skrytá v populárním žánru. Obraz „farářů-teroristů“ se tak vtiskl do paměti generací, které babické procesy nezažily.
Blahořečení tento narativ neruší tím, že by vymazávalo všechny otevřené otázky. Role Ladislava Malého zůstává historicky neuzavřená, motivace některých aktérů nejasná. Co ale vatikánský dekret a brněnská slavnost mění jednoznačně, je status obou kněží: z „babických vrahů“ se stali oficiálně uznaní mučedníci, zabití státem z nenávisti k tomu, čemu věřili.
Kdo bude další
Nejviditelnějším pokračujícím případem z řad obětí komunismu je Josef Toufar, farář z Číhoště, který zemřel po brutálním mučení StB v únoru 1950. Česká biskupská konference dala souhlas se zahájením jeho beatifikačního procesu v roce 2013, vatikánský souhlas k diecézní fázi přišel v prosinci 2015, reálné rozběhnutí spadá do konce roku 2018. Proces stále pokračuje, termín není znám.
Bula a Drbola jsou první. Toufarův příběh naznačuje, že nemusí být poslední, ale mezi justiční rehabilitací a vatikánským dekretem leží dvacet let práce, stovky dokumentů a tři podmínky, které musí být splněny současně. Rychlejší cesta neexistuje.