Konec věčného stěžování: Je to oficiální, Češi patří mezi nejbohatší lidi planety a žijí si nad poměry

Česko získalo v čerstvém HelloSafe Prosperity Indexu 2026 skóre 38,49 bodu a skončilo devatenácté na světě, těsně před Francií.

Foto: Pxhere

Výsledek zní na první poslech až podezřele dobře. Země, jejíž obyvatelé si při pohledu na západoevropské výplatní pásky pravidelně povzdechnou, najednou předbíhá dvě zakládající ekonomiky Evropské unie. Jenže klíč k pochopení neleží v absolutních příjmech. HelloSafe neměří jen to, kolik peněz ekonomika vyprodukuje, ale i to, jak rovnoměrně se prosperita rozlévá mezi obyvatele. A právě tady Česko boduje tak silně, že to přetlačí i výrazně vyšší mzdy a důchody v Paříži nebo Římě.

Co přesně HelloSafe měří, a co ne

HelloSafe Prosperity Index je proprietární žebříček, který každoročně sestavuje stejnojmenná platforma pro srovnávání finančních produktů. Hodnotí 31 vybraných ekonomik světa podle pěti ukazatelů s vlastními váhami:

• HDP na obyvatele v paritě kupní síly – 30 %
• Hrubý národní důchod (GNI) na obyvatele – 20 %
• Index lidského rozvoje (HDI) – 20 %
• Příjmová nerovnost (Gini koeficient) – 15 %
• Relativní míra chudoby – 15 %

Polovina výsledku tedy stojí na tvrdé ekonomické síle, druhá polovina na tom, jak dobře se bohatství rozděluje a kolik lidí zůstává na okraji. Data pocházejí z různých ročníků, od odhadů MMF pro rok 2026 přes údaje Světové banky a UNDP z let 2023–2024 až po Eurostat 2024. Skóre se normalizuje metodou min-max uvnitř panelu, takže „19. na světě“ fakticky znamená 19. mezi jednatřiceti vybranými zeměmi, nikoli mezi všemi státy planety. Důležitý detail, který samotný titulek neobsahuje.

Proč Česko předběhlo Francii o pouhých 0,37 bodu

Globální pětka vypadá předvídatelně: Norsko, Irsko, Lucembursko, Švýcarsko, Island. Česko se vklínilo na 19. příčku mezi Kanadu (39,44) a Francii (38,12). V evropském panelu je třinácté, za Rakouskem, ale před Británií, Slovinskem i Itálií, která skončila osmnáctá se skóre pouhých 25,22 bodu.

Srovnání s Francií ukazuje mechaniku indexu nejlépe. Francie má vyšší hrubý národní důchod na obyvatele (45 160 vs. 29 560 dolarů) i vyšší HDI (0,920 vs. 0,915). Jenže Česko ji přetlačí ve dvou „distribučních“ ukazatelích: Gini koeficient 23,7 oproti francouzským 31,5 a relativní míra chudoby 6,4 % proti 8,3 %. Jinými slovy, Francie vytváří víc bohatství, ale Česko ho rozlévá rovnoměrněji. A v konstrukci tohoto indexu to stačí na výhru.

U Itálie je odstup ještě markantnější. Rozdíl 13,27 bodu v evropském panelu naznačuje, že italská ekonomika trpí výrazně vyšší nerovností a chudobou, které ji v celkovém skóre stahují hluboko pod český výsledek.

Rovnost ano, luxus ne

Než se rozběhne vlna národní hrdosti, stojí za to podívat se na čísla z druhé strany. Podle Eurostatu zůstává Česko v HDP na obyvatele pod průměrem EU. Ještě výmluvnější je ukazatel skutečné individuální spotřeby (AIC), který Eurostat považuje za vhodnější měřítko materiálního blahobytu domácností, a i v něm je Česko pod unijním průměrem.

Kde naopak Česko exceluje, je sociální bezpečnost. Eurostat uvádí, že v roce 2024 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo jen 11,3 % českých obyvatel, nejméně v celé Evropské unii. Pro srovnání: v Polsku je to 16,0 %, ve Francii ještě víc.

Prakticky to znamená následující: průměrný Čech si nekupuje to, co průměrný Dán nebo Nizozemec. Ale pravděpodobnost, že spadne do chudoby, je v Česku nižší než kdekoli jinde v unii. To je typ prosperity, který se na výplatní pásce neprojeví, ale v životní jistotě ano.

Metodologické háčky, které je fér zmínit

HelloSafe si zaslouží uznání za transparentnost, na svém webu zveřejňuje zdroje, váhy i normalizační postup. Přesto je třeba mít na paměti několik limitů. Panel čítá jen 31 ekonomik, takže řada zemí střední a východní Evropy včetně Slovenska v něm vůbec nefiguruje. Pro rok 2026 navíc autoři změnili metodiku: vyřadili míru hrubých národních úspor a zvýšili váhu relativní chudoby, regionální panely se normalizují zvlášť. Přímé srovnání s loňskou edicí proto není čisté.

U některých neevropských zemí HelloSafe sám přiznává, že data o nerovnosti pocházejí z let 2007, 2013 nebo 2017. A regionální skóre Afriky, Latinské Ameriky či Asie nejsou numericky srovnatelná s globálním pořadím, což je důkaz, jak silně výsledek závisí na konstrukci panelu.

Podle nás to neznehodnocuje český výsledek, ale zasazuje ho do správného rámce. Devatenácté místo není verdikt o tom, že Češi žijí lépe než Francouzi. Je to konstatování, že v konkrétním mixu pěti ukazatelů, kde rovnost a nízká chudoba tvoří téměř třetinu váhy, Česko vychází o kousek lépe.

Co si z toho odnést

Síla českého výsledku nespočívá v tom, že by se tu žilo jako v Lucembursku. Spočívá v tom, že propast mezi těmi nahoře a těmi dole je u nás užší než ve většině srovnávaných ekonomik. Je to typ bohatství, který člověk nevidí v luxusních výlohách, ale pozná ho na tom, že jeho soused žije podobně jako on.

Devatenácté místo v žebříčku jedné platformy z toho nedělá hotový fakt o „nejbohatší zemi.“ Dělá z toho ale zajímavý argument pro debatu o tom, co vlastně prosperitou myslíme.