Náhodný objev na vrchu Zvičina. Turisté našli vzácné mince z let 1808 až 1915 v hodnotě milionů
Dva turisté vykopali na úbočí Zvičiny téměř 600 zlatých mincí. Královéhradecký kraj jim vyplatí odměnu 11,7 milionu korun.
Obsah článku
Začátek února 2025, jihozápadní svah Zvičiny u Dvora Králové nad Labem. Dva lidé si na okraji zaniklého pole zarostlého lesem všimnou hliníkové dózy zaklíněné v umělém kamenném valu. Otevřou ji, a uvnitř leží stovky zlatých mincí. Zhruba metr vedle se ukrývá druhá schránka s dalšími předměty z drahého kovu. Celkem 598 mincí a více než 30 nemincovních zlatých artefaktů. Nálezci udělali přesně to, co zákon žádá: místo nechali být a ozvali se muzeu. O rok později, v lednu 2026, Puncovní úřad potvrdil, že zlato je pravé. A v dubnu 2026 kraj oznámil odměnu, která z příběhu udělala rekord.
Od odhadu 7,5 milionu k částce téměř dvojnásobné
Když se o nálezu poprvé psalo, kolovala čísla kolem 7,5 milionu korun. Jenže to byl jen předběžný odhad. Puncovní analýza ukázala, že soubor obsahuje 5 230,56 gramů ryzího zlata, nejen v mincích, ale i v prstenech, přívěscích a dalších předmětech. Při ceně 2 237,50 korun za gram platné ke dni nálezu vyšla materiálová hodnota na 11,7 milionu korun. Právě tolik Královéhradecký kraj vyplatí dvěma poctivým nálezcům jako zákonnou odměnu. Podle kraje jde o největší nález tohoto druhu v novodobých dějinách regionu.
Důležitý detail: odměna se počítá z ceny materiálu, ne z numismatické nebo sběratelské hodnoty. Ta může být vyšší, ale její vyčíslení zatím nikdo veřejně nepředložil.
Balkánská stopa, která mění celý příběh
Kdyby šlo jen o hromadu starých dukátů z monarchie, byl by to pěkný nález. Jenže skladba souboru vypráví něco složitějšího. Mezi mincemi jsou ražby francouzské, belgické, osmanské, ruské, rumunské i italské. A na části rakousko-uherských kusů se objevují kontramarky, tedy dodatečné přeražby z prostoru někdejší Jugoslávie, konkrétně ze Srbska nebo Bosny a Hercegoviny.
Právě tyto kontramarky posouvají nejdřívější možné datum ukrytí za rok 1921. Miroslav Novák a Vojtěch Brádler z Muzea východních Čech v rozhovoru pro Český rozhlas popsali, že nešlo o běžnou oběžnou hotovost, ale o cíleně ukrytý drahý kov. Někdo shromáždil zlato z půlky Evropy, převezl je do podkrkonošského lesa a uložil na místo, které si zjevně chtěl zapamatovat, kamenný val na okraji pole.
Proč si pro něj nikdy nepřišel? Muzeum pracuje s několika hypotézami: ohrožení nacistickým režimem, poválečný odsun osob německého původu, možná i měnová reforma v padesátých letech. Žádná z nich zatím nebyla potvrzena. Jisté je jen to, že majitel se nevrátil.
Jak velký je nález v českém měřítku
Zvičina je mimořádná hodnotou a materiálem, ne čistě počtem kusů. V posledních letech se v Česku objevily i početně větší depoty: na Kutnohorsku vyzdvihli přes 2 150 středověkých denárů, u Vysoké u Jevíčka dokonce více než 7 000 ražeb ze 17. století. Jenže ty byly stříbrné. Téměř šest set zlatých mincí doplněných desítkami dalších zlatých předmětů, to je kategorie, která se v tuzemské archeologii objevuje výjimečně.
Podle nás je ale nejsilnější stránkou nálezu právě ta nerozluštěná evropská stopa. Lokální senzace „poklad v lese“ se díky balkánským kontramarkám mění v sondu do dramatických otřesů 20. století: válek, rozpadů říší, nucených migrací a zoufalých pokusů uchránit majetek.
Co dělat, když na něco podobného narazíte
Památkový zákon je v tomhle jednoznačný:
- Nic nečistit, nic dál nevykopávat. Místo má zůstat beze změny do prohlídky odborníky.
- Zdokumentovat polohu, stačí fotka a GPS souřadnice z telefonu.
- Oznámit nález nejbližšímu muzeu nebo Archeologickému ústavu, a to nejpozději druhý den.
- Nepočítat s tím, že si nález necháte. Movité archeologické nálezy jsou ze zákona vlastnictvím kraje. Nálezci mají nárok na odměnu.
Kdo nález zatají, riskuje přestupek s pokutou až čtyři miliony korun, v krajním případě i trestní stíhání. Dva turisté ze Zvičiny udělali pravý opak. A za rok a půl si rozdělí 11,7 milionu.
Mince zatím odpočívají v muzejním depozitáři. Muzeum východních Čech počítá s veřejnou výstavou; termín dosud neoznámilo. Otevřená zůstává i otázka, kdo zlato na svah Zvičiny přinesl. Archivy a zahraniční badatelé teprve hledají odpověď, a je možné, že ji nikdy nenajdou.