Zapomeňte na nevinné zvědavé zvedání telefonů. Zahraniční čísla zneužívají podvodníci k task scamu

Čeští operátoři blokují až 100 tisíc podvodných hovorů denně. Většina z nich už nesměřuje k drahému zpětnému volání, ale k něčemu horšímu.

Foto: Pixnio

Ještě před pár lety stačilo jediné pravidlo: nezvedej neznámé zahraniční číslo, ať ti neúčtují drahý hovor zpět. Jenže svět telefonních podvodů se posunul. Zahraniční předvolba na displeji dnes stále častěji neznamená pokus o prozvonění, ale první krok do propracovaného schématu, kterému se říká task scam. Hovor trvá pár sekund, zazní automatická nabídka práce a instrukce pokračovat přes WhatsApp. Tím začíná manipulace, která může oběť připravit o statisíce korun. Policie ČR loni popsala případ, kdy člověk po kontaktu přes Telegram a sérii převodů přišel o 376 585 Kč.

Tři vrstvy, které se pletou dohromady

Aby bylo jasné, o čem je řeč, je potřeba rozlišit tři různé věci, které se v běžné diskusi zaměňují:

• Wangiri – klasické prozvonění. Telefon zazvoní jednou, dvakrát, zavěsí. Cílem je, abyste zavolali zpět na drahé zahraniční číslo. Škoda vzniká z účtu za zpětné volání. FTC tento typ popisuje už od roku 2014.
• Spoofing – podvržení čísla volajícího. Hovor přichází ze zahraničí, ale na displeji se zobrazí české číslo, třeba banky nebo úřadu. Proti tomu ČTÚ zavedl od poloviny roku 2024 dvě regulační opatření, která operátorům ukládají blokovat hovory s falešnou identifikací.
• Task scam – vícekrokový podvod, kde telefonát je jen náborový háček. Po něm následuje chat, „práce“, malá odměna a nakonec tlak na posílání vlastních peněz.

Právě task scam je dnes podle dostupných dat nejnebezpečnější variantou. Ne proto, že by samotné zvednutí hovoru způsobilo škodu, ale proto, že škodový potenciál je řádově vyšší než u prozvonění.

Jak task scam funguje krok po kroku

CERT Orange Polska loni detailně zdokumentoval celou mechaniku jedné takové kampaně. Hovor přišel z britské předvolby +44. Po zvednutí se ozval automat s nabídkou jednoduchého přivýdělku a instrukcí přidat si kontakt na WhatsAppu. Tam oběť přebral „náborář“, který ji přesunul na Telegram k údajnému manažerovi. Následovaly jednoduché klikací úkoly: hodnocení produktů, lajkování videí, vyplňování formulářů.

A pak přišel klíčový moment: malá výplata. Typicky v přepočtu 120 až 500 Kč. Peníze skutečně dorazily. Podle FTC jde o záměrný akviziční náklad; podvodníci investují drobnou částku, aby oběť uvěřila, že systém funguje. FBI doplňuje, že v počáteční fázi bývají i menší výběry z falešné platformy opravdu umožněny.

Jakmile důvěra roste, přichází požadavek na „vlastní vklad“, údajně nutný k odemčení vyšší úrovně úkolů nebo k výběru nashromážděné provize. Vklady se stupňují, často směřují na kryptoměnovou platformu. Ve chvíli, kdy oběť pošle větší částku, účet zamrzne. Peníze jsou pryč.

Česko není výjimka

Že nejde o vzdálený problém, dokazují čísla. O2 na stránce kampaně Kyberšmejdi uvádí až 100 tisíc zablokovaných podvodných hovorů denně. ČTÚ ve vyhodnocení z listopadu 2024 mluví o blokování jednotek milionů pokusů o volání měsíčně. Společný firewall, který nasadili O2, T-Mobile a Vodafone, zachytává podstatnou část provozu automaticky, ale legitimní zahraniční hovory, třeba od lidí na cestách, blokovat nemůže.

NÚKIB přitom varoval před zahraničními podvodnými hovory už v dubnu 2022 a uváděl, že čísla mají zpravidla francouzské, německé nebo belgické předvolby. Novější je právě to, že telefonát slouží jen jako vstupní brána do chatu a platební fáze.

Policie ČR v říjnu 2024 popsala případ, kdy oběť po kontaktu přes Telegram nainstalovala AnyDesk, nástroj vzdáleného přístupu k počítači, a útočníci provedli převody na zahraniční účty. Škoda: téměř 377 tisíc Kč. V únoru 2026 policie zveřejnila další případ napojený na kryptoměnové podvody, kde podvedení lidé nevědomky sloužili jako „bílí koně“ pro přeposílání peněz.

Průmyslový rozměr za scénou

Za jednotlivými hovory stojí organizovaná infrastruktura. OSN ve zprávě z 20. února 2026 popsala stovky tisíc osob vtažených do provozu podvodných center, převážně v jihovýchodní Asii. Téměř tři čtvrtiny operací leží v mekongském regionu: Kambodža, Myanmar, Laos. Interpol doplňuje, že lidé v těchto centrech jsou často sami oběťmi obchodování s lidmi, přinucení k práci pod nátlakem. Nejde o jednotlivce v garáži. Jde o průmysl.

Co dělat, když jste hovor zvedli

Samotné přijetí hovoru ze zahraničního čísla zpravidla nezpůsobí finanční škodu. Kritický je každý další krok. Pokud jste zavěsili a nereagovali, riziko je minimální. Pokud jste ale přešli na WhatsApp nebo Telegram, platí jednoduchý postup:

• Okamžitě přerušte komunikaci a zablokujte číslo.
• Nic neposílejte, žádné peníze, žádné osobní údaje, žádné fotky dokladů.
• Neinstalujte AnyDesk, TeamViewer ani žádný jiný nástroj vzdáleného přístupu.
• Pokud už proběhla platba, kontaktujte banku a Policii ČR co nejrychleji.

Blokace čísla na iPhonu: Telefon → Poslední → info u čísla → Blokovat volajícího. Na Androidu v aplikaci Telefon: Historie hovorů → vybrat číslo → Blokovat / nahlásit spam.

Ne každé zahraniční číslo na displeji znamená podvod, volat může kolega z dovolené nebo obchodní partner. Ale neznámé, neočekávané zahraniční číslo, po kterém následuje nabídka snadného výdělku, je dnes s vysokou pravděpodobností vstupní bod do schématu, kde se škody nepočítají na koruny za hovor, ale na statisíce za převody.