Morava se opakuje! Česko zasáhl nejhorší scénář, vytvořila se hned dvě tornáda najednou

Český hydrometeorologický ústav potvrdil, že v neděli 31. května 2026 zasáhla jižní Čechy dvě oddělená tornáda. Obě vznikla kolem třetí hodiny odpoledne.

Foto: Rawpixel

V obci Záluží u Týna nad Vltavou zachytila domovní bezpečnostní kamera rotující sloup vzduchu, který trhal zahradní nábytek a srážel tašky ze střech. Prakticky ve stejnou chvíli, jen o pár kilometrů dál, se jihovýchodně od Netolic valil pás škod přes obce Chvalovice, Babice a Strýčice. ČHMÚ obě události vyhodnotil v pondělí 1. června a na svém oficiálním účtu na sociální síti je označil za prokázaná tornáda. A potvrzená tornáda rozhodně nejsou v českých podmínkách každodenní záležitostí; ústav dlouhodobě uvádí, že ročně jde obvykle o maximálně jednotky těchto jevů, a některý rok se neobjeví žádné.

Jak meteorologové tornáda prokázali

U každého podezření na tornádo musí ČHMÚ shromáždit dostatek důkazů, než jev oficiálně potvrdí. V případě Záluží měli meteorologové k dispozici hned trojici indicií: kamerový záznam zachycující rotující vír, popis konkrétních škod od místních obyvatel a radarový znak takzvaného hákového echa. Hákové echo je charakteristický tvar radarové odrazivosti připomínající zahnutý hák na zadní straně bouřkového oblaku. Podle amerického NOAA bývá spojeno s mezocyklónou, rotujícím vzestupným proudem uvnitř supercely, což naznačuje příznivé podmínky pro vznik tornáda.

U Netolic se ČHMÚ opíral o věrohodná svědectví očitých pozorovatelů, radarová měření a charakter škod v terénu. Případ označil za prokázaný, přesnou intenzitu na Fujitově stupnici ale zatím nestanovil. Ústav zároveň upozornil, že bez rozsáhlejšího terénního průzkumu, ideálně s dronem, nelze přesně oddělit, které škody způsobilo přímo tornádo a které běžný bouřkový vítr či sestupný proud.

Škody lokální, ne katastrofické

V Záluží šlo podle dostupných informací o velmi slabý jev. Vítr bral hlavně lehčí předměty (zahradní nábytek, plastové květináče) a poškodil část střešní krytiny. V pásu Chvalovice–Babice–Strýčice jsou evidovány rozsáhlejší škody, jejich přesný rozsah ale zůstává nejasný právě kvůli překryvu s dalšími bouřkovými projevy.

Srovnání s moravským tornádem z 24. června 2021 se nabízí, ale čísla mluví jasně: tehdejší vír dosáhl síly F4, prošel dráhou asi 26 kilometrů a způsobil škody odhadované na zhruba 15 miliard korun. Jihočeské epizody byly nesrovnatelně slabší. Přesto nejde o bezvýznamnou událost. Už 20. dubna 2026 potvrdili meteorologové slabé tornádo u Jičína, takže do začátku června mělo Česko na kontě minimálně tři zdokumentované případy, a to ještě před astronomickým létem. Pro kontext: podobný případ dvou tornád v jednom dni Česko zažilo naposledy v květnu 2023, kdy byly potvrzeny víry v Nějepíně i na Svitavsku.

Proč varování nepřišlo na konkrétní místo

V neděli 31. května platila pro jižní Čechy zpřísněná výstraha na silné až velmi silné bouřky. Obecné varování tedy existovalo. Cílené tornádové varování pro konkrétní obec ale současný stav meteorologie neumožňuje. Jak ČHMÚ vysvětlil už v tiskové zprávě k moravskému tornádu z roku 2021, lze předpovědět prostředí příznivé pro supercely a upozornit na nebezpečné průvodní jevy bouřek, ale nelze spolehlivě určit, která konkrétní bouře tornádo skutečně vyprodukuje. Klíčovou roli v neděli sehrála kombinace vyšší vlhkosti v přízemní vrstvě a výraznějšího střihu větru do zhruba jednoho kilometru nad zemí.

Co dělat, když se tornádo blíží, a po něm

Při přiblížení tornáda platí jasná pravidla. Nestát u oken. Přesunout se do sklepa, nebo alespoň do vnitřní místnosti bez oken (koupelny, chodby, jádra bytu). V otevřené krajině hledat terénní snížení či příkop. Auto není bezpečný úkryt, lehké stavby typu chata nebo maringotka ještě méně.

Po přechodu víru přichází praktická stránka, dokumentace škod pro pojišťovnu:

• Ihned nafotit a natočit veškeré škody včetně celkových záběrů okolí.
• Provizorně zabránit dalším škodám (zakrýt střechu plachtou, odstranit nebezpečné větve), ale nic zásadního nevyhazovat bez dokumentace.
• Sepsat poškozené věci včetně stáří, pořizovací ceny a rozměrů poškozených částí stavby.
• Připravit si číslo pojistné smlouvy, datum a místo události, popis škody a odhad její výše.
• Nahlásit škodu co nejdříve, online nebo telefonicky. U větších škod některé pojišťovny doporučují po nafocení vyčkat na prohlídku technika, pokud nehrozí další poškození.

Pojistné krytí se řídí konkrétní smlouvou; v praxi bývá vedeno pod živelní událostí nebo vichřicí.

Rok 2026 má za sebou teprve pět měsíců a tři potvrzená tornáda. Statisticky to zatím vypadá na nadprůměrnou sezónu, a léto, kdy bývají bouřky nejsilnější, teprve začíná.