Žádná nadvláda českých klasik v porodnicích. Rodiče opouštějí Elišku a Jakub se drží jen zuby nehty

Po třinácti letech na trůnu přišla Eliška o první místo. Vystřídala ji Viktorie, a u chlapců rozhodlo pouhých 18 narozených.

Foto: Needpix

Český statistický úřad zveřejnil žebříček nejoblíbenějších dětských jmen za rok 2025 a čísla ukazují víc než jen výměnu na špici. Eliška, která vedla nepřetržitě od roku 2012, klesla na druhé místo s 1 125 novorozenými nositelkami. Viktorie ji předběhla s 1 193. Jenže rozhodující nebyl boom vítězky, ta si meziročně připsala jen asi padesát jmen navíc. Rozhodl propad Elišky, které za jediný rok ubylo 236 nositelek. U chlapců Jakub sice obhájil, ale jeho náskok před Matyášem se z loňských 265 smrskl na pouhých 18. Příběh roku 2025 ale nestojí jen na dvou jménech. Stojí na tom, co se děje pod nimi.

Konec éry jednoho jména pro všechny

Doba, kdy jedno jméno neslo přes deset procent celého ročníku, je podle ČSÚ definitivně pryč. V roce 2025 rodiče použili 3 233 různých chlapeckých a 3 408 dívčích jmen. Žebříček se rozpadá do stále širšího vějíře, kde žádná stálice nedokáže nasbírat takový podíl jako dřív.

Viktorie přitom neprorazila z ničeho. Držela se na druhém místě už v letech 2022, 2023 i 2024; letošní posun je spíš logické vyústění dlouhého růstu než náhlý zvrat. Eliščin pokles naopak kopíruje vzorec, který už dříve postihl Tomáše a Terezu: obě jména spadla na 12., respektive 11. příčku. Stálice nezmizely, jen přestaly dominovat.

Skokani roku: Lara, Sofia, Matteo, Theodor

Nejzajímavější pohyb se odehrává mimo první desítku. Za poslední tři roky poskočila Lara o 31 míst, Sofia o 26, Matteo o 19 a Theodor o 18. Podle dat ČSÚ se Lara aktuálně nachází kolem 68. příčky, Sofia na 38. a Matteo na dělené 52. pozici; nejsou tedy na čele, ale tempo růstu je výrazné.

Do první desítky se nově probojovali Oliver a Rozálie, do první dvacítky Jonáš a Valerie. Naopak z TOP 20 vypadli Martin a Stella. Jde o jména, která znějí mezinárodně, ale nejsou v češtině cizorodá, spíš rozšiřují paletu vedle tradičního jádra. Přímou příčinu jejich vzestupu ČSÚ neměří, protože sleduje výsledek, ne motivaci rodičů. Pravděpodobně jde o souběh kulturních vlivů, cestování a vyššího kontaktu se zahraničím, ne o jeden konkrétní spouštěč.

Praha jako jiný svět

Pražský žebříček vypadá, jako by patřil do jiné země. U dívek tu vede Sofie, u chlapců se o první místo dělí Adam s Matyášem. Ani Jakub, ani Viktorie se v hlavním městě na špici nedostali. Tři nejčastější chlapecká jména pokryla v Praze jen sedm procent narozených, u dívek šest procent; fragmentace je tu nejsilnější v celém Česku.

Proč zrovna Praha? Město mělo v roce 2025 silný přírůstek zahraniční migrací a k 31. 12. 2024 evidovalo podíl cizinců 25,3 %, nejvyšší ze všech krajů. Mezinárodní prostředí zjevně snižuje bariéru k volbě jmen, která by jinde v Česku ještě působila nezvykle.

Regionální rozdíly jsou letos výrazné i mimo Prahu. U chlapců vedl Jan v Libereckém a Jihočeském kraji, Matyáš ve Středočeském, Ústeckém a Moravskoslezském, David v Karlovarském. Jakub kraloval ve zbylých sedmi krajích. U dívek si dvanáct krajů rozdělily po šesti Viktorie a Eliška, zatímco Prahu a Liberecko ovládla Sofie.

Rekordně slabý ročník zvyšuje citlivost žebříčku

Jeden kontext, který snadno unikne: v roce 2025 se v Česku narodilo jen 77 600 dětí, nejméně v historii statistického zjišťování. Slabý ročník znamená, že i relativně malé absolutní přesuny (desítky, ne stovky narozených) dokážou přehodit pořadí na špici. Střídání Viktorie a Elišky rozhodlo rozdílem 68 jmen. V silnějším ročníku by takový posun nemusel stačit.

To ale neznehodnocuje širší trend. Rostoucí rozmanitost jmen dokumentuje ČSÚ průběžně už několik let a projevuje se u obou pohlaví, napříč kraji a nezávisle na velikosti ročníku. Éra, kdy se ve třídě potkalo pět Tomášů, se při dnešní fragmentaci opakovat nemusí, i když konkrétní lokální shoda samozřejmě zůstává možná.

Jan jako poslední mohykán

Uprostřed všech posunů stojí jedno jméno pevně: Jan. V roce 2025 je třetí a zároveň jediný, kdo se drží v chlapecké první desítce nepřetržitě od roku 1950. Spolu s Janou patří k absolutním rekordmanům v počtu prvenství za posledních 75 let. Tradiční česká jména tedy nemizí, jen už nevládnou tak suverénně jako dřív a vedle nich roste prostor pro varianty, které by ještě před generací působily neobvykle.

Žebříček roku 2025 není příběhem revoluce proti češtině. Je příběhem země, kde se rodiče přestali bát volit jinak, a kde na to stačilo 68 jmen rozdílu.