Většina návštěvníků je mine! Skrytá místa v Zoo Praha, o kterých nikdo neví, a jurta, co vám vyrazí dech

Zoo Praha má 58 hektarů a 10 kilometrů cest. Většina návštěvníků projde jen zlomek z nich, a to nejzajímavější nechá za zády.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Kdo přijde do trojské zahrady poprvé, logicky zamíří za slony, gorilami a tučňáky. Hlavní trasa je přehledná, pavilony jsou dobře značené a za tři hodiny máte pocit, že jste viděli všechno. Jenže právě tady začíná druhá vrstva Zoo Praha, síť vedlejších cest, kde zoo přestává být řadou výběhů a začíná fungovat jako krajinná stezka, malé muzeum a cestopis v jednom. Prošli jsme ji a složili z rozptýlených oficiálních informací jednu trasu, kterou zvládnete za půlden.

Gobi a jurta: mongolská step uprostřed Prahy

Začněte nahoře. Expoziční celek Gobi leží v horní části zahrady poblíž stanice lanovky a je vystavěný kolem jediného příběhu, záchrana koně Převalského a jeho návrat do volné přírody. Terén připomíná mongolskou polopouš, svahy lemují Planoucí útesy a ve výbězích se pohybují koně, jejichž předci prošli pražským chovným programem, než je letouny CASA přepravily zpět do rezervace Gobi B.

Uprostřed toho všeho stojí autentická jurta. Není to kulisa. Celé jaro a léto 2026 v ní běží fotografická výstava „Mongolsko“ Václava Šilhy, přístupná denně po celou otevírací dobu. Vstoupíte z praženého slunce do polotmy plstěných stěn a kolem vás visí velkoformátové snímky stepi, nomádů a divokých koní. Kombinace prostoru a obsahu je silnější, než byste od doplňkové expozice čekali. Uvnitř pavilonku navíc najdete modely transportních vozidel a dokumentaci celého projektu návratu koní do Mongolska, tady se expozice potkává s reálnou ochranářskou prací a dává návštěvě úplně jiný rozměr.

Geostezka a Zakázanka: zoo jako horská túra

Od Gobi pokračujte po cestě mezi výběhy horských kopytníků směrem ke Gočárovým domům. Právě tady vede Geostezka, naučná trasa, která nemá se zvířaty skoro nic společného. Místo toho ukazuje geologickou historii pražského podloží: horniny, minerály, fosilie. Je to nezvířecí odbočka, ale překvapivě silná, zvlášť s dětmi, které si tu mohou sáhnout na skutečné vzorky.

O kus dál narazíte na Zakázanku, sezonní stezku vytesanou do skalního masivu. Otevřená je od jara do podzimu, při sněhu a náledí ji zoo zavírá. Úzká cesta se vine po skalních římsách a nabízí výhledy, kvůli kterým byste jinak museli vyrazit mimo Prahu. A pod ní, poblíž velké voliéry dravců, je vstup do historické štoly, krátký tunel, který většina návštěvníků ani nezaregistruje, přestože je označený na mapě.

Ptačí mokřady a Darwinův kráter: klid a unikáty

Teď klesejte do dolní části zahrady. Za Pavilonem šelem a plazů, u mlýnského náhonu, leží Ptačí mokřady, haťové chodníky mezi otevřenými výběhy a vzdušnými voliérami. Žádné sklo, žádné betonové bariéry. Chodíte mezi rákosím a pozorujete člunozobce, které chová jen hrstka zoo na celém světě. V roce 2026 jsou mokřady navíc programovým fokusem zahrady, objevují se v nabídce zooškol i sezonních akcí. Přesto tu bývá ticho. Mokřady nejsou „velké zvíře do pěti minut“, a právě proto je většina lidí mine.

Darwinův kráter už tak přehlížený není, jde o velkou expozici s výraznou scénografií. Ale při návštěvě zaměřené jen na nejznámější pavilony z trasy snadno vypadne. Přitom jde o místo, kde Zoo Praha chová druhy unikátní pro celé Česko: ďábly medvědovité, vombaty, průchozí výběh klokanů. Vyhřívané kameny, měnitelná střecha u ježur, stěna pro otisky hlinkou, víc scénografie než klasický výběh.

Za zmínku stojí i Ballova pyramida za dětským hřištěm Rezervace Bororo u Terária. Model slavného australského útesu, skleníky, záhony s krmnými rostlinami a edukační projekce, další bod mimo nejpřímější průchod areálem.

Jak si trasu poskládat a kolik času počítat

Praktický plán pro „skrytou“ Zoo Praha:

• Kdy přijít: Neděle bývá klidnější než sobota, ze všedních dní je podle oficiálních tipů zoo ideální úterý.
• Odkud začít: Horním vstupem přes Sklenářku. Hned ráno stihnete Gobi, Geostezku a Zakázanku bez davů.
• Kam pak: Klesat přes naučné body do dolní části na Darwinův kráter a Ptačí mokřady.
• Kolik času: Na skrytá místa plus hlavní taháky počítejte minimálně 5–6 hodin v klidném tempu. Samotná „skrytá trasa“ bez delších zastávek v top pavilonech zabere zhruba půlden.
• Bonus: V Papírně (otevřená březen–říjen) si můžete jednou měsíčně vyrobit papír ze sloního trusu, workshop trvá dvě hodiny, stojí 300 Kč a rezervuje se přes e-shop minimálně pět dní předem.
• Navigace: Mobilní aplikace Zoo Praha umí plánovat trasu a body zájmu na interaktivní mapě, takže žádné z těchto míst nemusíte hledat naslepo.

Zoo Praha se dá projít za odpoledne. Ale pochopit ji, to chce aspoň dvě návštěvy. Ta první patří slavným pavilonům. Ta druhá jurtě, skalním římsám a tichým mokřadům, kde potkáte víc ptáků než lidí.