Jak by vypadala planeta Země, kdyby si voda a pevnina vyměnily místo? Lidstvo by dost pravděpodobně nepřežilo

Povrchu naší planety vévodí vodstva a řeky, pevnina z něj zabírá jen něco málo pod třetinu. Pokud by došlo k prohození těchto podílů, změnil by se celý svět.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Voda zabírá 71 % povrchu Země, na pevninu tak zbývá 29 %. Kdyby se ovšem pevnina s vodou prohodily, planeta by se rázem stala úplně jiným místem a například teplota by se drasticky zvedla. Také by se velmi rozmnožili všichni masožravci a otázkou pak je, jestli by lidstvo takovou situaci vůbec přežilo. To je ovšem jen něco z obrovského posunu, který by se díky výměně na planetě udál.

Voda nikde, země všude

Se záměnou oceánů za pevninu by nám možná teprve došlo, kolik vody vlastně na Zemi je. Ta přitom absorbuje obrovské množství tepla, aniž by se sama zásadně ohřála. Vodstva na Zemi tedy udržují planetu poměrně studenou, odpařování moří a řek reguluje teplotní výkyvy. Pokud by se podíl země a vody prohodil, teplota by rapidně vzrostla a spousta pevniny by byla jen suchá a pustá planina, kde by přežilo skutečně máloco.

S tím je také spojen pokles dýchatelného kyslíku v atmosféře. Tam, kde se dnes normálně pohybujeme a potřebujeme pouze doplňovat tekutiny, bychom museli obléci stejné skafandry, jako užívají astronauti. Dýchání by byl zkrátka luxus, protože o produkci 70 % kyslíku se starají právě mořské rostliny. Život na planetě by byl obecně náročnější, býložravci by nejspíš téměř vymřeli, zatímco podíl masožravců by se zvýšil.

Nevyhnutelné změny v ekonomice

Doprava po zemi je vždycky jednodušší a taky levnější než ta vodní. Obrovské přepravní lodě plné kontejnerů by nahradila kamionová doprava. Změna by samozřejmě silně zasáhla země, které jsou závislé na vývozu mořských plodů. Tím se dostáváme ke skutečnosti, že světová ekonomika by prošla drastickými a velmi rychlými změnami. Voda by byla velmi cennou komoditou, státy by o ni pravděpodobně i válčily.

A jako zajímavost by se změnila nejvyšší hora na světě. Všichni známe Mount Everest, existuje však ještě vyšší vrchol. Mauna Kea měří celých 10 000 metrů, jenže většina je jí pod vodou. Pokud by tedy došlo ke změně, počítala by se celá její výška a krále hor by sesadila havajská královna. Mapa horstev by byla vlastně celá přepsána, protože pod vodou je jich obrovská spousta, mnohé z nich dosud neprobádané.

Zdroj: BrightSide