Štěstí v neštěstí na španělském pobřeží: Češka popsala, jak funguje evropské pojištění při reálném úrazu. Málem si odvezla účet na desetitisíce
Stačil jeden špatný doskok na pláži a z bezstarostné dovolené se stal kolotoč čekáren, rentgenů a účtů. Lenka popisuje, co jí evropská kartička pojištěnce zaplatila, a co už ne.
Obsah článku
„Když mi kamarádka v lednu napsala, jestli nechci v létě vyrazit se skupinou do Španělska, neváhala jsem ani vteřinu. Slunce, pláž, tapas a týden bez starostí. Jak moc jsem se mýlila, jsem zjistila už druhý den dovolené,“ napsala nám do redakce čtenářka Lenka.
Doskok, který změnil celý týden
Druhé odpoledne jsme na pláži rozbalili síť na volejbal. Hra, smích, rozehřátý písek pod nohama, a pak jeden nešťastný doskok. Kotník se mi podvrtl pod nepřirozeným úhlem, ucítila jsem ostrou bolest a okamžitě jsem věděla, že tohle není nic, co by vyřešil led z baru. Noha natekla během minut tak, že jsem na ni nemohla stoupnout. Kamarádi zavolali 112, linka funguje v celé EU zdarma a operátor se se mnou domluvil anglicky. Tak alespoň tak. Sanitka přijela překvapivě rychle. Štěstí v neštěstí: odvezli mě do veřejné nemocnice. Až zpětně jsem pochopila, jak moc na tomhle detailu záleželo.
Co EHIC pokryla, a kde začaly doplatky
Na urgentním příjmu jsem předložila kartičku a občanku. Personál EHIC znal, přijetí proběhlo bez problémů. Rentgen, vyšetření traumatologem, fixace kotníku, to všechno šlo „na kartičku“, protože ve španělském veřejném systému je akutní nemocniční a urgentní péče pro držitele EHIC standardně bez doplatku. Jenže pak přišly věci, na které jsem nepomyslela:
- Léky na recept — ve Španělsku se na nich podílí i místní pojištěnci, běžně kolem 50 % ceny. Protizánětlivé léky a analgetika na několik dní mě stály víc, než bych čekala.
- Ortopedická pomůcka — ortézu a berle mi doporučili koupit v lékárně, EHIC je nekryla.
- Doprava — taxi z nemocnice do apartmánu, další jízdy na kontrolu. Drobnosti, které se sčítají.
- Návazná péče — s nemocniční zprávou jsem musela zajít do veřejného centra primární péče, aby mi vystavili recept se spoluúčastí. Bez toho bych v lékárně platila plnou cenu. Nikdo mi to neřekl dopředu, zjistila jsem to až u výdejního okénka.
Celkově jsem za kombinaci léků, pomůcek, dopravy a organizačních nákladů zaplatila několik tisíc korun. Samotné ošetření v nemocnici přitom nestálo ani korunu.
Co by se stalo v soukromé nemocnici
Až doma jsem si z čisté zvědavosti dohledala, kolik stojí podobné ošetření v soukromém španělském zařízení. Čísla mě vytřídila. Traumatologická konzultace se podle otevřených ceníků pohybuje zhruba od 50 do 100 eur, základní rentgen končetiny od 15 eur a magnetická rezonance kotníku od 125 eur, a to bez případného kontrastu za dalších 50 eur. I „obyčejný“ výron by tak v soukromém režimu mohl přijít na desítky až stovky eur jen za diagnostiku. A EHIC by z toho nepokryla nic, protože platí výhradně pro veřejnou péči.
Zrádné je, že ve Španělsku některá zařízení nabízejí veřejný i soukromý režim pod jednou střechou. Pokud pacient výslovně netrvá na veřejné cestě, může skončit jako samoplátce, aniž si to uvědomí.
Co bych dnes udělala jinak
Problém nebyl v tom, že by EHIC nefungovala. Fungovala přesně tak, jak má, dala mi nárok na nezbytnou veřejnou péči za stejných podmínek jako místnímu Španělovi. Jenže úraz na dovolené není jen o ošetření. Je to i o lécích, pomůckách, přesunech, komunikaci v cizím jazyce a o tom, že vám nikdo nezavolá česky a neřekne, co máte dělat dál. Tohle všechno EHIC neřeší. Jak upozorňuje i VZP na svém webu, cestovní pojištění se vyplatí i na krátké cesty po EU, právě kvůli spoluúčastem, soukromé péči, repatriaci a nonstop asistenci v češtině.
Kdyby se mi totéž stalo dnes, postup by vypadal jinak:
- Volat 112 a trvat na převozu do veřejného zařízení.
- Ihned předložit EHIC a doklad totožnosti.
- Schovat si každý účet, lékařskou zprávu i recept, pro případnou refundaci doma.
- Kontaktovat asistenční linku cestovního pojištění, která poradí a zorganizuje další kroky.
Poučení za pár stovek ročně
Od té doby si sjednávám cestovní pojištění i na prodloužený víkend v Evropě. Stojí pár stovek korun a pokrývá přesně to, na co EHIC nestačí, léky, převoz domů, asistenční služby, a kdyby bylo nejhůř, i soukromé ošetření. Jeden špatný doskok na pláži mi ukázal, že i zdánlivá maličkost dokáže dovolenou prodražit o tisíce. A že kartička v peněžence je dobrý základ, ale sama o sobě není celá střecha.