Smrdí, ale funguje! Vyrobte si doma legendární lektvar, po kterém úroda paprik nebere konce
Papriky, rajčata i okurky potřebují správnou výživu. Dobrá zpráva je, že ji můžete dodat i bez chemie – stačí využít jednoduché domácí recepty.
Obsah článku
Také už se nemůžete dočkat, až se zakousnete do vlastního rajčete, které ještě voní sluníčkem? A co takhle stejně voňavé papriky a okurky? Aby ale tyhle naše zahradní radosti nevypadaly jako chudinky z výprodeje, musíme jim trochu podstrojit, jak jsme v redakci VědaŽivě zjistili. A zapomeňte na chemii z hobby marketů – ty nejlepší „dobroty“ pro sazenice máte dost možná přímo pod nosem. Pojďme se podívat na tři přírodní bomby, po kterých se vaše zelenina doslova zblázní.
Hmyzí frass: Revoluce, co voní po lese
Možná to zní trochu jako sci-fi, ale hmyzí hnojivo (neboli frass, což je v podstatě trus larev bráněnky) je teď v zahradnickém světě absolutní hit. Není to jen o dusíku nebo draslíku. To hlavní kouzlo se jmenuje chitin. Tenhle zázrak funguje na rostliny jako očkování – když ho papriky nebo rajčata ucítí v půdě, myslí si, že na ně útočí hmyz, a okamžitě nastartují svůj imunitní systém. A to je přesně to, co chcete.
Výsledkem jsou totiž silnější pletiva a robustní kořeny, na kterých si škůdci vylámou zuby. Navíc tohle hnojivo vůbec nesmrdí, naopak. Podle mě spíš voní – možná trochu jako vlhká lesní hrabanka nebo tak něco. Stačí dvakrát za měsíc rozhodit hrst granulek kolem stonku, lehce je zapravit do země a pořádně zalít. Vaše sazenice budou vypadat, jako by chodily do posilovny – což se samozřejmě později projeví i na množství plodů.
Bylinný koktejl: Svatá trojice z příkopu
Nechcete sahat po kupovaných prostředcích? Nevadí. Pokud máte na zahradě kopřivy, kostival a pampelišky, tak vám gratuluji – vlastníte prvotřídní základ na výrobu hnojiva. Každá z těchhle rostlin má v sobě něco jiného a dohromady tvoří nepřekonatelný elixír:
- Kopřiva: Ta je tam kvůli dusíku. Je to motor pro růst listů a stonků.
- Kostival: Tohle je expert na draslík. Chcete hodně květů a sladké plody? Pak jste tady správně.
- Pampeliška: Dodává měď a další mikroprvky, které drží rostlinu ve formě a chrání ji před chorobami.
Příprava je jednoduchá, i když trochu „voňavá“. Nasekejte je, dejte do plastového barelu (kovu se vyhněte, mohl by s hnojivem nehezky zareagovat), zalijte vodou a nechte na sluníčku kvasit. Jakmile to přestane bublat, je hotovo. Hlavně nezapomeňte ředit! Použijte jeden díl tohohle „čaje“ na devět dílů čisté vody. Lijte to přímo ke kořenům a uvidíte tu jízdu. Opakujte dvakrát za měsíc.
Slepičince: Raketové palivo našich babiček
Na tenhle recept nedaly dopustit už naše prababičky a moc dobře věděly proč. Slepičí trus je neuvěřitelně silný koncentrát dusíku a fosforu a papriky, cukety a dýně ho přímo zbožňují. Ale pozor, tady končí legrace – pokud ho nenecháte pořádně zkvasit a dostatečně ho nenaředíte, spálíte kořeny dřív, než řeknete „okurka“.
Postup je podobný jako u bylinek: trus zalít vodou, nechat aspoň dva týdny pracovat a pak ředit v poměru 1:10 (nebo i víc, pokud máte hodně koncentrovaný materiál). Nejdůležitější pravidlo? Zálivka. Nikdy nehnojte úplně suchou zem! Nejdřív záhon prolijte čistou vodou a teprve pak dopřejte sazenicím tuhle skvělou medicínu. Půl litru k jedné rostlině jednou za čtrnáct dní bohatě stačí.
Lužická jezera nabízejí písečné pláže a vodní sporty přibližně tři hodiny od Prahy
Stříbrohřbetý gorilí samec se při péči o mláďata chová jako pozorný otec
Odchov medojedů v zoo ztěžuje jejich vynalézavost, potřeba podnětů a schopnost unikat
Gepardí paterčata v Zoo Praha zůstávají v zázemí kvůli vysoké úmrtnosti mláďat
Rysí mláďata v Zoo Hluboká dostala čipy, které umožní jejich trvalou identifikaci
