Smrtící koktejl: Vypil drink s tekutým dusíkem a žaludek mu explodoval jako přehuštěný balónek

Třicetičtyřletý muž v Mexiku vypil v baru koktejl s tekutým dusíkem. Během sekund mu tlak odpařeného plynu prorazil stěnu žaludku.

Foto: Pexels

Kazuistiku publikoval lékařský časopis Cureus v dubnu 2025. Popisuje pacienta, který byl přivezen na urgentní příjem zpocený, letargický, s tvrdým a nafouklým břichem, tepem 124 za minutu a krevním tlakem 82/60. CT odhalilo masivní pneumoperitoneum, tedy obrovské množství volného plynu v dutině břišní. Při urgentní laparoskopii chirurgové našli třícentimetrový otvor na přední stěně žaludku. Uzavřeli ho stehem s omentální záplatou. Třetí pooperační den pacient toleroval tekutou stravu a odešel domů. Přežil. Ne každý měl takové štěstí.

Fyzika, která neodpouští

Tekutý dusík má teplotu kolem −196 °C. V otevřeném prostoru se rychle odpařuje a vytváří efektní mlžný oblak, přesně ten „kouřový“ vizuál, kvůli kterému ho bary a pouliční stánky milují. Jakmile se ale tekutý dusík dostane do uzavřeného prostoru lidského žaludku, fyzika přepne do jiného režimu.

Klíčový je expanzní poměr: jeden litr tekutého dusíku se po odpaření promění zhruba v 694 litrů plynu. Tělesná teplota 37 °C tento přechod dramaticky urychlí. Žaludek nemá kam expandovat. Tlak roste, dokud tkáň nepovolí. V medicínské literatuře se pro tento mechanismus používá termín barotrauma, tedy poranění tlakem, nikoli chladem. V mexickém případu autoři kazuistiky výslovně uvádějí, že v horní části trávicího traktu nenašli známky chladového poleptání. Žaludek nezmrzl. Praskl.

Podle Laplaceova zákona se tlak koncentruje v méně poddajných částech orgánu. Proto se v kazuistikách perforace opakovaně objevuje na menším zakřivení žaludku, oblasti, která je relativně fixovaná a při náhlém zvýšení tlaku povolí jako první.

Jeden případ z mnoha

Mexický pacient není první obětí módního trendu. Rešerše odhaluje řetězec podobných případů táhnoucí se přes tři kontinenty a více než dekádu:

• USA, 2010 — masivní pneumoperitoneum po požití tekutého dusíku, perforace při operaci nenalezena.
• Velká Británie, 2013 — osmnáctiletá dívka vypila koktejl s tekutým dusíkem v baru. Následovala totální gastrektomie, tedy úplné odstranění žaludku.
• Jižní Korea, 2018 — třináctiletý chlapec snědl „kouřící“ pochoutku, čtyřcentimetrová perforace, primární sutura.
• USA, 2022 — devítiletá dívka po cukrovince „Dragon’s Breath“, rozsáhlá perforace, komplikace včetně pneumonie a infekce rány.
• Pákistán, 2026 — čtrnáctiletý chlapec, opět „Dragon’s Breath“, perforace a pooperační komplikace.

Britský případ z roku 2013 je nejtvrdším varováním. Mladá žena přišla o celý žaludek. Podle kazuistiky v BMJ Case Reports šlo o drink servírovaný v licencovaném baru. Korejský a americký dětský případ zase ukazují, že problém se netýká jen alkoholických koktejlů: „Dragon’s Breath“ jsou zmrzlinové kuličky nebo cereálie namočené v tekutém dusíku, prodávané na jarmarcích a v nákupních centrech dětem.

Regulace existuje, ale spoléhá na rozum obsluhy

Americká FDA vydala v srpnu 2018 explicitní varování: spotřebitelé by neměli jíst, pít ani manipulovat s produkty, do nichž byl tekutý dusík přidán v místě prodeje těsně před konzumací. Německý Spolkový institut pro hodnocení rizik (BfR) vydal v roce 2020 obdobné stanovisko zaměřené na „Dragon’s Breath“.

V Evropské unii je dusík povolenou potravinářskou přídatnou látkou pod označením E941. To ale neznamená, že je bezpečné podat zákazníkovi nápoj, v němž tekutý dusík ještě aktivně vře. Unijní nařízení 178/2002 v článku 14 říká jasně: na trh nesmí být uvedena potravina, která je nebezpečná. Speciální „koktejlovou“ vyhlášku jsme v českém ani evropském právu nedohledali. Rozhodující tedy není, zda je dusík povolený, ale zda je výsledný produkt v okamžiku servírování bezpečný.

A tady je jádro problému. Tekutý dusík v gastronomii sám o sobě škodlivý není, šéfkuchaři s ním pracují při přípravě zmrzlin a dezertů desítky let. Riziko vzniká ve chvíli, kdy se spotřebiteli předá produkt dřív, než dusík zcela vyvře. Rozdíl mezi efektním a smrtícím jsou pár sekund.

Česko: technika je dostupná, pravidla obecná

V českém prostředí existují firmy nabízející molekulární mixologii na firemních akcích i e-shopy prodávající tekutý dusík a Dewarovy nádoby pro gastronomii. Technika tu tedy prokazatelně je. Specifický předpis cílený na servírování nápojů s tekutým dusíkem ale chybí. V praxi by případný spor nestál na otázce „je dusík povolený?“, odpověď zní ano, je to E941, ale na otázce „byl konkrétní drink v momentě podání bezpečný?“

Pro každého, kdo se v baru setká s kouřícím koktejlem, platí jednoduchá zásada: dokud z nápoje viditelně stoupá pára a v tekutině se cokoli vaří nebo bublá, tekutý dusík ještě neodpařil. Nepít. A pokud po konzumaci jakéhokoli takového produktu přijde prudká bolest břicha, distenze, dušnost nebo závrať, jde o stav vyžadující okamžité přivolání záchranné služby.

Ze zveřejněné kazuistiky není jasné, jaké instrukce třicetičtyřletý muž v Mexiku od obsluhy dostal. Dlouhodobý follow-up jeho stavu publikován nebyl. Víme jen, že tři dny po operaci odešel po svých, s jizvou na žaludku a pravděpodobně s jiným pohledem na barovou show.