Hajzl, Zadek nebo Šílená: 10 českých příjmení, se kterými je každá návštěva úřadu zážitkem

Třináct lidí v Česku se příjmením Hajzl představuje úplně vážně. A úředník za přepážkou to musí přijmout.

Zdroj fotografie: Pixabay

Není to internetový vtip ani vystřižená kuriozita z Facebooku. Příjmení Hajzl, Zadek i Šílená jsou úředně evidovaná v databázi Ministerstva vnitra a nesou je desítky reálných lidí s občanským průkazem, rodným listem a daňovým přiznáním.

Hajzl má 13 nositelů soustředěných výhradně v okolí Chrudimi, Zadek eviduje 11 lidí na Vysočině a příjmení Šílená nese 71 osob, převážně na Českobudějovicku, jak jsme v redakci VědaŽivě zjistili. Čísla pocházejí z poslední veřejně dostupné databáze Ministerstva vnitra platné k lednu 2017, novější data ministerstvo přestalo zveřejňovat. Ale i ta stará stačí na to, aby člověk pochopil: za každým kuriózním příjmením stojí konkrétní rodina, konkrétní historie a velmi konkrétní moment u okénka na poště.

Velká desítka: od Lumpa po Vítámváse

Titulková trojice je jen špička ledovce. Při průchodu databází KdeJsme.cz se vynoří příjmení, u kterých si člověk nejdřív ověřuje, jestli nekliknul na satirický web. Tady je naše desítka seřazená od nejpočetnějších:

Příjmení	Počet nositelů	Kde je jich nejvíc
Vítámvás	118	Šternberk, Třebíč
Nevím	105	Brno, Praha, Světlá n. S.
Šílená	71	České Budějovice, Třeboň
Vochomůrka	62	Slaný, Teplice
Hňup	22	Praha, Tábor
Hajzl	13	Chrudim
Zadek	11	Havlíčkův Brod, Jihlava
Lump	4	Hradec Králové
Vražda	3	Mělník, Kutná Hora
Lempl	1	Chomutov

Vítámvás zní jako pozdrav z pohádky, přesto ho nosí 118 lidí. Nevím má 105 nositelů, a ano, představte si telefonát s operátorem banky. Vražda existuje ve třech exemplářích, Lempl je v celém Česku unikát. Jeden člověk v Chomutově.

Proč se taková příjmení vůbec dědí

Česká příjmení nevznikla v kanceláři. Většina se zafixovala ze středověkých přezdívek, podle vzhledu, povahy, řemesla nebo chalupy, ve které rodina žila. Lingvistka Dobrava Moldanová vysvětluje, že příjmení Nevím vzniklo ze slovesa „nevědět“, pravděpodobně jako přezdívka pro člověka, který na otázky odpovídal právě tímto slovem. Hajzl, Hňup nebo Lump mohly začít jako posměšky sousedů, které se pak přilepily na celý rod.

Zlomový okamžik přišel v roce 1780. Reformy Josefa II. zavedly povinnost mít příjmení a zapisovat ho do matrik. Co bylo do té doby živou přezdívkou, se přes noc stalo dědičnou součástí identity. A zůstalo jí dodnes, i když původní kontext dávno vybledl a zbylo jen slovo, které v moderní češtině zní jako urážka.

Zdroj fotografie: Pixabay

Když řeknete „Hajzl“ a úředník zvedne obočí

Přímý manuál pro jednání s nositeli komických příjmení žádný úřad nevydal. Ale situaci si dokáže představit každý. „Jak se jmenujete?“ „Hajzl.“ Pauza. Pohled. Případně: „Promiňte, jak jste říkal?“

V praxi ale identita nestojí na tom, jak jméno zní, nýbrž na tom, co stojí v dokladu. Občanský průkaz je veřejná listina a úředník ho musí akceptovat bez ohledu na to, jestli se mu příjmení zdá reálné, nebo ne. Totéž platí pro eDoklad v mobilu. Komický moment tedy trvá pár vteřin, formální stránka věci je neprůstřelná.

Dá se z toho uniknout?

Ano. Ministerstvo vnitra výslovně uvádí, že změna příjmení se povolí, jde-li o příjmení hanlivé nebo směšné. Postup je standardní správní řízení: písemná žádost na matriční úřad podle trvalého bydliště, rodný list, případně oddací list, odůvodnění a správní poplatek 200 korun. Rozhodnutí přijde do třiceti dnů, ve složitějších případech do šedesáti. Po něm následuje výměna občanského průkazu a dalších dokladů.

Dvě stě korun a měsíc čekání, zní to jako snadný únik. Jenže změna se může vztáhnout i na manžela a nezletilé děti, vyžaduje nové matriční doklady a fakticky přepisuje rodinnou identitu. Řada nositelů si proto příjmení ponechává. Ne proto, že by nevěděli o možnosti změny, ale proto, že je to jejich jméno. Zděděné, zapsané, vlastní.

Bonus: křestní jména, která matrika pustila

U příjmení stát historicky nezasahoval, co se jednou zapsalo, zůstalo. U křestních jmen ale funguje právní filtr: matrika nepovolí neexistující, zkomolené ani zesměšňující jméno a při pochybnostech může vyžadovat odborný posudek. Přesto databáze eviduje případy, které se podle mínění redakce VědaŽivě značně vymykají:

Ženy:

• Arwen — 3 nositelky (elfí princezna z Tolkiena)
• Xena — 3 nositelky (bojovná princezna z televizního seriálu)
• Klotylda — 19 nositelek (starobylé, ale dnes výrazně neobvyklé jméno)

Muži:

• Napoleon — 1 nositel
• Merlin — 19 nositelů
• Némo-Ian — 1 nositel

Rozdíl oproti příjmením je markantní. Zatímco Nevím má 105 nositelů a Vítámvás 118, u křestních jmen se výstřednost projevuje v jednotkách. Právní filtr zkrátka a dobře funguje, jen ho občas někdo elegantně obejde.