Poklad z Paříže na Brněnské přehradě? Šifra z Veveří, kterou se nikdo neodvážil vyluštit!
Pod Veveřím se léta hledají stříbrné sochy, tajné značky i podzemní chodby. Čím blíž jsou ale lidé důkazům, tím víc se rýsuje jiný, mnohem jistější poklad.
Obsah článku
Veveří slibuje poklad z Paříže, ale nejpevnější stopy vedou jinam. Slavná pověst nabízí Francii, tajemné značky i zasuté sochy. Když se od pozdějších nánosů oddělí ověřené stopy, zůstane příběh střízlivější a přitom překvapivější.
Čím slavnější legenda, tím slabší přímý důkaz
Legenda míří vysoko. Vypráví o 12 stříbrných apoštolech v životní velikosti, jenže přímý důkaz o jejich existenci na Veveří chybí.
Doložená podoba slavné verze navíc neleží ve středověku, ale až v první polovině 18. století, jak připomíná text „Co říká Veverský rukopis“, který odkazuje k německy psanému textu údajně z roku 1739. Už tady se tedy titulkový sen o dávném nálezu láme.
Pověst navíc nikdy netvořila jednu čistou linii. Pozdější podání střídá Francii, templáře i Porta Coeli, tedy místo, k němuž jedna z verzí poklad váže, a podle shrnutí v článku o templářském pokladu na Veveří se na původní legendu postupně nabalovaly další vrstvy.
Nejde tedy o jednu pevnou historickou stopu, ale o příběh, který rostl s každým dalším převyprávěním. A právě to vysvětluje, proč se drží tak dlouho.
Se slovem „šifra“ proto musím brzdit. Když jsme ve VědaŽivě prošli důvěryhodné texty, nenašla jsem jednu jasně pojmenovanou „šifru z Veveří“, ale spíš chumel stop: reliéf velkého písmene M u kaple, veverský rukopis, plánek pole z roku 1819 i později nalezenou mramorovou desku s neobjasněným smyslem, jak shrnuje Deník.cz v textu o legendách hradu Veveří.
Jestli tedy pověst stojí hlavně na pozdních nánosech, rozhodnout musí to, co je na Veveří doložené.
Tady přichází tvrdá brzda. Historik Libor Jan v rozhovoru pro E15 řekl, že templáři, tedy řád, který legenda nesmí vydávat za doložené majitele Veveří, na hradě naprosto spolehlivě nebyli a hrad byl vždy královský.
Ve stejném vyjádření dodal, že templáři ve střední Evropě vlastní hrady běžně nestavěli. Templářská verze tedy zní efektně, ale odborně stojí spíš ne.
Přístroje zachytily dutinu, poklad ale pořád ne
Napětí tím přesto nekončí. Při geofyzikálním průzkumu v září 2011, tedy při moderním hledání podzemních dutin, které samo o sobě nic nedokazuje, zachytily přístroje u zadní zdi kaple část klenby a otevřený prostor pod zemí, jak uvedla iDNES.cz.
Jenže Český rozhlas Brno zároveň upozornil, že předběžné výsledky neukazují na zcela unikátní objev. Jinak řečeno: anomálie ano, potvrzený poklad ne.
Právě v tom leží celé kouzlo i problém Veveří. Dutina pod zemí dokáže legendu okamžitě nakopnout, ale poctivý výklad nesmí přeskočit od naměřeného prostoru rovnou ke stříbru nebo k tajné templářské chodbě.
Ve VědaŽivě jsem si nad tehdejšími zprávami ověřila, že moderní průzkum odděluje měření od fantazie mnohem přísněji, než bývá v podobných příbězích zvykem. A pak začne být zajímavé, proč místo přitahuje lidi i bez jistého nálezu.
Veveří dnes stojí hlavně na tom, co je jisté
Veveří dnes nežije jen legendou. Podle Národního památkového ústavu nese status národní kulturní památky, tedy označení pro místo mimořádného významu, a NPÚ za rok 2025 uvádí návštěvnost 87 545 lidí.
Oficiální návštěvnické informace hradu Veveří navíc upozorňují, že kvůli opravě Jižní brány se vstupuje Západní bránou od zastávky U Matky Boží. K místu, kde přístroje něco zachytily, se tak dá dojít i dnes, jen s jiným očekáváním.
Čím méně sedí francouzský poklad, tím víc vyniká jiná jistota. NPÚ o obnově hradu připomíná Veveří už rokem 1213 jako hrad moravských markrabat.
Ve VědaŽivě mi právě tahle pevná linka přijde nejcennější: místo nepotřebuje dovoz pokladu z Paříže, aby bylo výjimečné. Stačí jeho vlastní stáří.
Nejjistější poklad neleží pod kaplí
Nejjistější poklad Veveří navíc neleží pod zemí. Katalog Biskupství brněnského ke kapli Matky Boží na Veveří popisuje kapli jako pozdně románský kostel z doby kolem roku 1200 a uvádí první písemnou zmínku ze 7. prosince 1240.
S tímto místem se pojí i Veverská Madona, tedy ověřený umělecký poklad spojený s kaplí u Veveří. Legenda tak najednou dostane úplně jinou konkurenci.
A ta konkurence je skutečná. Diecézní muzeum v Brně potvrzuje, že Veverská Madona dnes visí ve stálé expozici Vita Christi.
Veveří si tedy může nechat své značky, dutiny i šeptandu o apoštolech, ale největší obrat celého příběhu zní prostě: nejjistější poklad z Veveří se nehledá pod kaplí, už dávno čeká na očích v Brně.