Děsivý vetřelec z Asie: „Kladivový“ červ se šíří i do Evropy
Kladivák se začíná čím dál rychleji šířit Evropou i Amerikou. Tento děsivý červ představuje nebezpečí pro půdu a lidské zdraví.
Obsah článku
Na první pohled vypadá jako tvor z hororového filmu – dlouhé hadovité tělo a hlava připomínající kladivo z něj dělají jednoho z nejpodivnějších živočichů, se kterými se můžete setkat. Červ zvaný kladivák se přitom v posledních letech šíří z Asie do dalších částí světa. A i když nepředstavuje přímé smrtelné nebezpečí pro člověka, rozhodně jej není radno podceňovat.
Kladivák se k nám dostal z jihovýchodní Asie
Kladivák, odborně nazývaný bipalium, pochází z jihovýchodní Asie, kde má přirozené nepřátele. Jakmile se proto dostal do jiných částí světa, začal se rychle množit a narušovat místní ekosystémy. Do Evropy i Ameriky pravděpodobně připutoval spolu s dovozem exotických rostlin, přičemž dnes se například v Texasu objevuje po dešti v celých skupinách.
Problém ale není jen v jeho vzhledu. Kladivák je predátor, který se živí žížalami a dalšími drobnými živočichy. Tím narušuje přirozené procesy v půdě, které jsou pro její zdraví zásadní. V jeho těle se navác nachází tetrodotoxin – smrtelně nebezpečný neurotoxin známý především z ryby fugu. Tento jed používá k ochromení kořisti a ačkoli není pro člověka smrtelný, při kontaktu s kůží může způsobit podráždění nebo další nepříjemné reakce.
Když se rozdělí, z každé části vznikne nový jedinec
Ještě větší riziko ale hrozí zvířatům. Domácí mazlíčci nebo hospodářská zvířata mohou červa omylem olíznout nebo pozřít, což pro ně může mít vážné následky. Kladivák navíc může přenášet parazity, které vylučuje svými sekrety, což zvyšuje jeho nebezpečnost.
Znepokojivý je rovněž fakt, že se tento druh objevil už i v Evropě. Jeho výskyt byl potvrzen například ve Francii a díky teplu a vlhku se může dál šířit. Navíc se rozmnožuje velmi zvláštním způsobem – stačí, aby se rozdělil, a z každé části vznikne nový jedinec. Pokud na něj tedy narazíte, rozhodně ho neřežte. Odborníci doporučují použít sůl nebo ocet a nález nahlásit.