Světový unikát objevili čeští dělníci náhodou. Zarazila je pára stoupající ze skály
Nejde o obyčejné jeskyně. Tyhle jsou nejteplejší v republice a jejich podzemí skrývá nejen vzácný aragonit, ale i prostory naplněné oxidem uhličitým.
Obsah článku
Když se řekne jeskyně, většina lidí si představí chlad, vlhko a klasické krápníky. Jenže Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou úplně jiné. A to doslova. Jejich příběh se začal psát v roce 1912. Tehdy bylo partě dělníků divné, že ze skály i uprostřed zimy stoupá teplá pára. A když do ní trochu kopli, objevili obrovské prostory, o kterých nikdo z okolí dosud neměl tušení. Dodnes vás tu místo zimy čeká příjemných 14,5 stupně a unikátní výzdoba.
Jeskyně, které vznikaly „na dvakrát“
Tohle místo je unikát nejen u nás, ale i v Evropě. Nevzniklo totiž jen působením vody shora, jak to bývá běžné. Naopak. Tady se spojily síly z povrchu i z hloubky. Dovolte nám to vysvětlit: Do vápenců pronikala dešťová voda a zároveň sem z hlubin vystupovaly teplé minerální vody plné oxidu uhličitého. A právě tahle kombinace vytvořila jeskynní systém, který u nás nemá obdoby. A vlastně ani ve světě – takový velký komplex z aragonitu totiž nikde jinde nenajdete.
Výzdoba, jakou jinde neuvidíte
Aragonit je minerál, který vytváří jemné, často až exoticky působící útvary. Narazíte tu na takzvané raftové stalagmity nebo kulovité sintrové povlaky, které připomínají… no, řekněme si to na rovinu, vypadají trochu jako koblihy. A právě tyhle „koblížky“ patří k tomu nejzajímavějšímu, co tu můžete vidět.
Teplo, pára a trochu respektu
Další zvláštností je teplota. Celoročně stabilních 14,5 stupně dělá z těchto jeskyní nejteplejší podzemí v Česku. Ale pozor. V nejnižších částech se drží oxid uhličitý. A ne zrovna málo. Právě proto jsou některé prostory nepřístupné a celý systém musí být hlídaný a dobře odvětrávaný. Není to místo, kde byste se chtěli toulat na vlastní pěst. Na to byste totiž mohli vážně nepěkně doplatit.
Dnes jsou jeskyně národní přírodní památkou a patří pod Správu jeskyní České republiky. Její zaměstnanci sledují pohyby hornin a geologické změny a zajišťují, že tu návštěvníci budou opravdu v bezpečí. Zkrátka nejde jen o turistickou atrakci, ale i o vědecky cenné místo.