Hrdina, který nedoplul domů: Mořeplavce zabili během osudné výpravy, jeho mužům provrtali nohy

Velká výprava, která spojila oceány, se proměnila v boj o přežití. Magalhães sice otevřel nové cesty, ale jeho život ukončila bitva.

Foto: Creative commons / CC0 Public Domain

Když se řekne doba zámořských objevů, většině lidí naskočí jméno Kryštof Kolumbus. Jenže jestli někdo posunul hranice světa opravdu na doraz, byl to podle názoru redakce VědaŽivě portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães. Byl to totiž muž, který se nebál vyplout tam, kde mapy končily, ale jeho příběh rozhodně nemá pohádkový konec.

Velká plavba, která změnila svět

Magalhães vyrazil v roce 1519 pod španělskou vlajkou s pěti loděmi a odvážnou myšlenkou: najít západní cestu k bohatým ostrovům koření. Nešlo jen o dobrodružství, šlo o byznys, a to pořádný. Koření tehdy mělo totiž doslova cenu zlata.

Po překonání Atlantiku a dlouhém hledání cesty na jihu Ameriky objevil průliv, který nese jeho jméno dodnes. A nebyla to žádná procházka růžovým sadem. Bouře, hlad, vzpoury… To všechno ho provázelo každý den. Není divu, že někteří námořníci to psychicky nedali a chtěli to otočit. Magalhães ale držel kurz, i kdyby měl jet přes mrtvoly.

Pacifik: klidné jméno, krutá realita

Když se konečně dostali do Tichého oceánu, čekalo je něco, co si nikdo nedovedl ani představit. Nekonečná plavba bez pevniny. Čtyři měsíce na vodě, bez čerstvého jídla. Námořníci jedli, co zbylo. Kožené řemeny, piliny, dokonce i červy.

A do toho přišly kurděje, nemoc, která kosila posádku jako na běžícím pásu. Dásně krvácely, zuby vypadávaly a lidé nakonec vypadali doslova jako chodící mrtvoly. Prostě hrůza, ze které by se vám zvedl žaludek.

Filipíny: osudová chyba

Když konečně dorazili k Filipínám, vypadalo to, že mají vyhráno. Magalhães n si získal místní vládce a začal šířit křesťanství. Jenže pak udělal zásadní přešlap. Zamotal se do sporů mezi místními kmeny.

Postavil se na jednu stranu a rozhodl se ukázat sílu. Jenže podcenil protivníka. Náčelník Lapu Lapu totiž nebyl žádný nepořádek. Rychle pochopil slabinu Evropanů. Neměli totiž chráněné nohy.

A tak začali jeho muži mířit právě tam. Oštěpy, šípy, jeden za druhým. Španělé padali jako hrušky. A mezi nimi i Magalhães. Těžce zraněný ještě chvíli bojoval, ale to už k němu přiběhli domorodci a dorazili ho. Z původních pěti lodí zůstala nakonec jen jedna. A z více než 250 mužů se domů vrátila pouhá hrstka, asi 18 přeživších. Přivezli sice náklad koření, který zaplatil celou výpravu, ale za velmi vysokou cenu.

Zajímavostí je, že samotný Magalhães vlastně svět nikdy neobeplul. Tenhle „zářez“ si připsala až posádka, která přežila a dokončila cestu bez něj.