Kmotrova tůň vzala prvenství Italům. Od roku 2016 už Čechům jenom závidí

Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Hranická propast v Olomouckém kraji fascinuje vědce, potápěče i dobrodruhy z celého světa. A bylo tomu tak i v minulosti – možná proto dostala řadu přezdívek, jimž dominuje právě Kmotrova tůň. Ale zajímavá není jen svým názvem. Od roku 2016 drží rekord jako nejhlubší zatopená jeskyně planety a její skutečná hloubka může podle odborníků dosahovat dost možná až jednoho kilometru.

Nejhlubší propast světa leží na Moravě

Najdete ji v Hranickém krasu nedaleko města Hranice na Přerovsku, na pravém břehu řeky Bečvy přímo na území národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic. Na první pohled možná nepůsobí tak fenomenálně jako jiné známé propasti (když jsme dorazili na místo, připadala nám jen jako taková malá díra v zemi), ale nenechte se zmást. To, co je vidět z povrchu, je opravdu jen malý kousek obrovského podzemního systému. Jisté je jen to, že nezatopená část má hloubku přibližně 69,5 metru. Jenže pod hladinou začíná úplně jiný svět.

Hloubka přes půl kilometru a dno stále v nedohlednu

Pod vodní hladinou ale tyhle dveře do hlubin země pokračují. A kam až přesně, to nikdo neví. Dosud naměřená hloubka zatopené části dosahuje 519,5 metru, a to se přitom stále nepodařilo dosáhnout skutečného dna (hovoří se i o jednom kilometru, možná víc). A kdo ví, jestli se to někdy podaří. Cestu totiž komplikují jak napadané větve a další organický materiál, tak i samotný tvar propasti, jak nám prozradila naučná tabule. Má totiž hodně záhybů a ohybů a směrem ke dnu se také hodně zužuje.

Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Ovšem oficiální délka 519,5 metru bohatě stačí. Díky ní je Hranická propast považována za nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyni na světě. Pro srovnání, dlouhá léta držela prvenství italská propast Pozzo del Merro s hloubkou 392 metrů, ale v roce 2016 jsme jí tohle prvenství jednoduše sebrali.

Historie zkoumání sahá stovky let zpět

Zajímavé je, že o propasti se vědělo už velmi dávno. Už v roce 1627 ji do mapy Moravy zakreslil Jan Amos Komenský. Ale byla pro něj jen takovou malou přírodní zajímavostí – jak velké tajemství skrývá, totiž tehdy nikdo netušil. Moderní průzkum začal až ve 20. století a vlastně pokračuje dodnes.

Seznámit se s ním můžete na naučných tabulích nebo v několika knihách, které byly o jeskyni napsány. Procházka k ní samotné je pak poměrně nenáročná a nahoře najdete dokonce i lavičky a stolky. Jen v sezóně vám zážitek dost možná znepříjemní množství turistů a bohužel i odpadky, které tu po nich zůstávají. Odradit se ale nenechte, byla by to škoda.