Kvíz: Zeměpis pro 50+ bez mapy a nápovědy. Pokud dáte Jugoslávii a Sovětský svaz bez chyby, máte přehled, který mladší nemají

Kdysi jste naslepo kreslili Jugoslávii a Sovětský svaz? Ověřte si, jestli vám zeměpis zůstal v hlavě i bez mapy a nápovědy – a zda trumfnete mladší ročníky. Je to nostalgie i pořádná prověrka paměti.

Zdroj obrázku: NickHannaBarbera / licence CC BY-SA 4.0

Sedíte na rodinné oslavě a někdo vytáhne starý školní atlas s Jugoslávií a Sovětským svazem, které už na dnešní mapě nenajdete. Najednou zjišťujete, že si ty hranice pořád docela dobře pamatujete, i když jste roky koukali hlavně do navigace v telefonu. Většina lidí si myslí, že díky mapám v mobilu má zeměpis vyřešený, ale starší ročníky mají v hlavě ještě úplně jinou podobu světa. Pamatujete si, kde leželo Skopje, kde začínalo Rakousko a kde končil Sovětský svaz, aniž byste cokoli hledali. Právě na tenhle vnitřní „mapový archiv“ jsme si v tomhle kvízu posvítili a připravili test bez jakékoli nápovědy. Zkuste si ho projít jen z hlavy a uvidíte, kolik ze školního zeměpisu ve vás pořád zůstalo.

Jak dobře si pamatujete staré hranice?

Světové mapy se po roce 1989 a 1991 změnily tak rychle, že kdo vyrůstal před sametovou revolucí, musel si geografii přeučit hned několikrát. Generace 50+ si pamatuje školní nástěnky se Socialistickou federativní republikou Jugoslávií a Sovětským svazem, a zároveň sledovala jejich rozpad na dnešní státy. V redakci se s tím často setkáváme, když nám čtenáři píšou, že se v nových hranicích někdy orientují hůř než v těch starých, a zároveň mají pocit, že mladším už tyhle názvy nic neříkají. Typická situace je, když dáte vnukovi do ruky mapu Evropy z 80. let a poprosíte ho, ať vám ukáže Československo nebo Jugoslávii – najednou je nejistý, i když jinak používá mapy denně. Zájem o „staré“ uspořádání světa přitom roste vždycky, když se mluví o válce na Balkáně nebo o postsovětských republikách, protože bez kontextu minulosti se dnešní zprávy těžko chápou. Tenhle kvíz tak není jen nostalgie, ale i malá kontrola, jak pevně máte v hlavě svět, který už na aktuálních mapách neexistuje.

Zvládnete spojit staré názvy s dnešními mapami?

V připravených otázkách si otestujete hlavně prostorovou představivost a schopnost spojit si staré názvy států s dnešními hranicemi a hlavními městy. Hodně lidí třeba správně pozná Jugoslávii na mapě, ale už přesně neví, kolik republik ji tvořilo, nebo jak se dnes jmenuje hlavní město Kazachstánu. Častým omylem je také zaměňování pobaltských států, nejistota v tom, které země byly přímo součástí Sovětského svazu a které zůstaly jen v jeho vlivu, nebo plné zapomnění na někdejší názvy jako Zair. Naše redakce proto vybrala otázky, které vycházejí ze školních učebnic zeměpisu, historických map i typických chyb, na které narážíme v diskusích a při rozhovorech s pamětníky. Kvíz je postavený tak, abyste ho zvládli jen z hlavy, bez mapy, mobilu a internetu, takže se opírá hlavně o vaši paměť a orientaci v souvislostech. Zároveň nejde o chytáky pro odborníky, ale o otázky na úrovni dobrého všeobecného přehledu, kde se ukáže, zda se ve vás starý zeměpis opravdu drží.

Dokážete obstát v zeměpisu bez mobilu?

Berte proto tenhle test jako přátelskou výzvu pro všechny, kdo se učili zeměpis ještě z mapy se Sovětským svazem a Jugoslávií. Zkuste si projít otázky bez nápovědy, nechte si až na konec zkontrolovat odpovědi a zkuste odolat pokušení cokoli googlit. Možná budete příjemně překvapeni, kolik detailů si váš mozek po desítkách let pořád pamatuje, a možná zjistíte, že některé změny po roce 1990 vám přece jen unikly. Můžete se pak porovnat s partnerem, sourozencem nebo mladší generací v rodině a uvidíte, kdo se ve světě orientuje lépe bez mobilu v ruce. Bereme to jako bezpečný způsob sebe-měření: nejde o známky ani test na úřadě, spíš o hravé připomenutí světa, který jste kdysi znali nazpaměť. Tak se pohodlně usaďte, v duchu si otevřete starý školní atlas a zjistěte, jestli byste v zeměpise pro 50+ bez mapy a nápovědy ještě obstáli.