Velké mrakodrapy lákají výhledem, anonymitou i dobrým zateplením. Jenže realita života v domech, kde žijí stovky lidí, má i stinné stránky.
Diskuse na internetu otevřela zajímavé téma: jak se vlastně žije v obřích panelových mrakodrapech? Redakce VědaŽivě zjistila, že se názory lidí v tomto ohledu různí. Někteří obyvatelé mluví o skvělých výhledech a anonymitě, jiní o nepořádku, dlouhém čekání na výtah nebo parkování, které se po deváté večer mění v malý zázrak. Pojďme se na to podívat trochu podrobněji.
Mrakodrap Mamutica a další obří domy
Nejslavnější záhřebský kolos se jmenuje Mamutica. Tahle budova v sídlišti Travno patří mezi největší obytné domy v Evropě a bydlí v ní zhruba pět tisíc lidí. To už je vlastně takové menší město, což?
Podle některých obyvatel má takové bydlení své kouzlo. Jeden z bývalých nájemníků například vzpomíná, že si během pobytu tady užíval naprostou anonymitu. „Nikdo se nikomu neplete do života a výhled z vyšších pater je k nezaplacení,“ uvedl přímo. Pochvalu si podle něj vysloužila i tepelná izolace budovy. Byty v tak velkých domech totiž často drží teplo mnohem lépe než starší rodinné domy. Ne všichni ale byli tak nadšení jako on.
Anyone who has spent a significant amount of time in Zagreb will instantly be familiar with the name Mamutica – Croatia’s largest residential building with as many as 5,000 residents living in it.
Zveřejnil(a) Total Croatia News dne Čtvrtek 8. ledna 2026
Začaly se kupit i problémy
Další obyvatelé ovšem popisují spíš opačnou zkušenost. Ve velkých domech se prý snadno rozšíří mentalita typu „to přece uklidí někdo jiný“ a podle toho také vypadá jejich okolí a leckdy i společné chodby.
Problémy bývají také s domovními financemi. V některých domech prý část obyvatel neplatí do společného fondu oprav a složitá bývá i domluva ohledně velkých investic (například jen o opravě výtahu). A když se má rozhodnout o větší investici, například opravě výtahu, bývá domluva složitá. Někteří místní proto s nadsázkou říkají, že předseda společenství vlastníků má skoro moc jako papež.
A pak je tu ještě klasika každého sídliště. Parkování
Místní říkají, že pokud se vrátíte domů po deváté večer, tak skoro nemáte na slušné zaparkování šanci. Lidé prý doslova „loví“ pár centimetrů volného prostoru mezi auty a někdy zaparkují i tam, kde by to dopravní policista asi úplně neocenil. Riskují pokuty, ale příliš s tím nenadělají.