Kvíz: Nejčastější mýty o lidské paměti. Více než polovinu správně zodpoví jen lidé s výjimečným vhledem

Možná jste si někdy řekli, že prostě nemáte hlavu na jména, PINy nebo obličeje. Člověk pak snadno uvěří, že má „špatnou paměť“ a ostatní to mají od přírody nějak lépe zařízené. Do toho slyšíte rady typu „používej jen pravou hemisféru“ nebo „stačí zapojit svůj učební styl a budeš si pamatovat všechno“. Zní to logicky, takže tomu spousta lidí věří roky, aniž by si ověřila, jestli to vůbec odpovídá tomu, co dnes ví věda. Jenže lidská paměť je mnohem zvláštnější a záludnější, než jak ji popisují populární mýty. Zkuste si při čtení vzpomenout, kolik z těchto tvrzení jste už někdy brali jako samozřejmost.

Co vám o paměti většinou nikdo neřekne

V posledních letech se o paměť zajímáme víc než dřív – jsme zahlcení informacemi, učíme se nové věci, přepínáme mezi aplikacemi a bojíme se, že nám mozek „měkne“. Není náhoda, že rostou nabídky kurzů na zázračné zlepšení paměti, her a aplikací, které slibují téměř nadlidské schopnosti za pár stovek až tisíců korun, tedy často v řádech stovek až tisíců Kč. V redakci se s tím setkáváme v mailech i komentářích: lidé popisují, že cvičí mozkové hry týdny, ale pořád zapomínají klíče a nevědí proč. Do toho se opakují tvrzení, že využíváme jen deset procent mozku nebo že hypnóza bezpečně odhalí každou zapomenutou vzpomínku. Když se ale podíváte na výzkumy kognitivní psychologie a neurovědy, obrázek je podstatně střízlivější a často i překvapivý.

Dokážete odfiltrovat mýty od reality?

Kvíz, který na vás čeká, nezkouší suchou teorii, ale spíš to, jak dobře rozumíte běžným situacím, ve kterých paměť funguje nebo selhává. Ověří, jestli se dokážete oprostit od intuitivních vysvětlení typu „funguje to jako videokamera“ a přijmout, že mozek spíš skládá příběhy, než že by jen přehrával záznam. Dotkneme se falešných vzpomínek, raného dětství, multitaskingu, spánku i slavné „fotografické paměti“. Častou chybou je, že lidé přeceňují vlastní pocit jistoty – když je vzpomínka živá a emočně silná, automaticky ji berou jako přesnou. Naše redakce proto vybrala otázky, které vycházejí z experimentů, reálných studií i typických omylů, se kterými se v praxi psychologové setkávají. Bude potřeba spíš přemýšlet, než si něco „jen pamatovat“.

Zjistěte, jak dobře opravdu rozumíte vlastní paměti

Berte tenhle kvíz jako malý test vhledů do toho, jak váš mozek zachází se vzpomínkami, ne jako zkoušku z učebnice. Zkuste odpovídat bez nápovědy, bez vyhledávání a bez rad od okolí – jen podle toho, čemu opravdu věříte. Možná zjistíte, že některé „jistoty“ o paměti se vám pod rukama rozplynou, a jinde vás naopak podpoří to, co už děláte správně. I lidé, kteří se o psychologii zajímají dlouhodobě, často v těchto otázkách chybují nebo váhají. Uvidíte sami, jestli patříte mezi menšinu, která dokáže mýty odfiltrovat od faktů i v jemnějších detailech. A třeba vás výsledek nakopne k tomu, abyste se na vlastní paměť dívali s větším pochopením – a menším pocitem viny.