Kvíz: Jak fungují běžné přírodní jevy kolem nás. Většina Čechů skončí hluboko pod polovinou bodů

Stáli jste někdy u okna, pozorovali liják a uvědomili si, že vlastně nevíte, proč se mrak tak najednou „vyprázdnil“ právě nad vámi? Všichni máme pocit, že déšť, vítr, duha nebo bouřka jsou samozřejmou kulisou života, ale jejich skutečné fungování si moc neprověřujeme. Ve škole jsme to kdysi slyšeli, pak přišly jiné starosti a vzorce i pojmy z fyziky nebo zeměpisu se pomalu vytratily. Když se pak děti zeptají, proč je obloha modrá nebo odkud se bere hrom, často odpovíme rychlou zkratkou, která zní logicky, ale není úplně pravdivá. Zkuste si teď v duchu pár takových otázek projít a uvidíte, jak jistí si doopravdy jste.

Možná si nejste tak jistí, jak si myslíte

V posledních letech vidíme, jak se na sociálních sítích šíří krátká videa s jednoduchými pokusy a vysvětlením přírodních jevů; zájem o „jak to funguje“ zřetelně roste. Zároveň si ale v redakci všímáme, že když dáme podobný test lidem na besedě nebo v článku, i vzdělaní dospělí často končí hluboko pod polovinou bodů. Typickým příkladem je otázka na roční období, kde většina odpoví, že za léto může hlavně menší vzdálenost Země od Slunce. Přitom jde o rozšířený omyl, který se předává roky dál a málokdo má důvod ho zpochybnit. I proto nám čtenáři po podobných kvízech píší, že byli výsledkem příjemně překvapení i trochu zaskočeni zároveň.

Co přesně v testu zjistíte

Tento kvíz ověří hlavně to, jestli za známými obrázky – dešťovými kapkami na skle, duhou nad polem nebo ranní rosou v trávě – vidíte i jednoduché principy za nimi. Otázky míří na základní fyziku, počasí, pohyb Země a Měsíce i na to, jak se světlo a vzduch chovají v běžných situacích. Častou chybou bývá, že lidé spoléhají na „lidové“ vysvětlení, které zní selským rozumem správně, ale ignoruje třeba roli tlaku, gravitačního působení nebo úhlu dopadu světla. V redakci jsme proto vybrali otázky, které vycházejí z reálných školních zkušeností, častých dotazů čtenářů a situací, se kterými se setkáváte prakticky každý týden. Budete potřebovat spíš pozornost, schopnost dávat si souvislosti dohromady a ochotu přehodnotit zažité představy než složité vzorečky.

Jste připraveni nechat se prověřit?

Troufnete si zjistit, jak byste na tom byli, kdyby šlo o malou „přijímačku“ z běžných přírodních jevů? Zkuste kvíz projít bez nápovědy, nehledejte odpovědi na internetu a spoléhejte jen na to, co máte opravdu v hlavě. Možná zjistíte, že některé otázky zvládnete bez zaváhání, ale u jiných začnete pochybovat nad tím, co jste celý život považovali za samozřejmé. Berte to jako bezpečný test nanečisto, který vás nic nestojí a může vám přitom elegantně doplnit mezery ve vědomostech. A až příště uslyšíte hrom nebo uvidíte duhu, možná si vzpomenete, jak jste v kvízu dopadli – a jestli byste dnes neodpověděli o něco jistěji.