Kvíz: Značky chemických prvků ze základky. Kdo nezodpoví ani 6 z 10 otázek, měl by se vrátit do školy

Vzpomínáte si ještě na chvíli, kdy jste poprvé uviděli barevnou periodickou tabulku na zdi chemické učebny? Tehdy se zdálo nemožné naučit se všechny značky, a přesto jsme po pár měsících psali Fe, Na nebo Cu úplně automaticky. Po letech ale spousta lidí zjistí, že jim v hlavě zůstalo jen pár nejznámějších prvků a zbytek se někam vytratil. Přitom právě značky chemických prvků jsou jednou z nejzákladnějších věcí, které jsme se ve škole učili. Zkuste si, jestli byste dnes ještě obstáli před přísnou paní učitelkou z chemie.

Jak obstojíte mimo školní lavici?

V posledních letech se k základním znalostem přírodních věd lidi vracejí častěji, ať už kvůli dětem, kvízovým večerům, nebo prostě z čisté zvědavosti. V redakci často vidíme, jak i jinak vzdělaní čtenáři váhají u značek typu Hg, Pb nebo Sn, i když na ně ve škole koukali celé roky. Typická situace z praxe: u piva na kvízu někdo jistě tvrdí, že K je „určitě uhlík“, a teprve po vyhlášení výsledků přijde překvapené ticho. Chemie se mezitím objevuje i v médiích častěji, třeba když se mluví o složení potravin nebo o kvalitě ovzduší, a základní značky se v těchto debatách pořád vracejí. Proto dává smysl si je jednou za čas oprášit a zjistit, jak na tom doopravdy jste.

Poznáte i zrádné značky prvků?

Tento kvíz prověří hlavně to, jak pevně máte v hlavě zafixované značky několika klíčových prvků z učiva základní školy. Nepůjde jen o ty úplně nejjednodušší, jako je kyslík nebo vodík, ale i o kovy, které si lidé nejčastěji pletou, třeba měď, cín nebo olovo. Všimli jsme si, že nejvíc chyb vzniká právě tam, kde český název a značka spolu na první pohled „nejdou dohromady“. Naše redakce proto vybrala do kvízu otázky, které vycházejí z běžných školních testů, přijímaček a reálných situací ze soutěžních kvízů. Budete potřebovat spíš rychlé asociace a trochu soustředění než hluboké odborné znalosti.

Co o vás napoví výsledné skóre?

Berte tenhle test jako malou, ale poctivou zkoušku základkových znalostí, ne jako strašáka. Zkuste si odpovídat bez nápovědy, bez googlování a bez nahlížení do sešitu vašich dětí, ať je výsledek co nejupřímnější. Možná zjistíte, že vám paměť funguje mnohem líp, než jste čekali, nebo naopak objevíte pár mezer, které jste si dosud neuvědomovali. Pokud dáte alespoň šest správných odpovědí z deseti, máte solidní základ a do pomyslné školní lavice se vracet nemusíte. A když to nevyjde? Nevadí, aspoň získáte jasný signál, na co se příště při kvízovém večeru nebo při pomoci dětem s úkoly víc zaměřit.