Když se tělo brání před skonem: Mozek zůstává naživu i několik minut poté, co dotluče srdce

Vědci zjistili, že mozek funguje i několik minut po zástavě srdce. Jedná se o drahocené minuty, které znamenají rozdíl mezi životem a smrtí. Co se v tomto období v mozku odehrává?

Zdroj fotografie: Depositphotos

Smrt lidi fascinuje už celé věky. Někdo se jí bojí, někdo jí snad i vítá. Pro všechny však zůstává záhadou, kterou si jednou musí sami prožít. Vědci a doktoři tráví výzkumem smrti celá desetiletí. Pochopení jejího průběhu by mohlo značně posunout celé zdravotnictví vpřed. Pokud by se jim povedlo zjistit, jak přesně odumírá mozek, mohli by podle toho upravit lékařské postupy a možná zachránit i více životů.

Mozek řídí smrt člověka

Většina pokusů, kterými vědci zkoumají fungování mozku a ostatních orgánů v době smrti, se stále provádí na zvířatech. Tyto pokusy poskytují cenné informace o fungování orgánů, ale dokud se nepotvrdí také u lidí, nelze je považovat za jednoznačné.

Vědci v Michiganu například došli k teorii, že smrt člověka ve skutečnosti řídí mozek. Značně tím nabořili obecně uznávaný názor, že smrt nastává se zástavou srdce. Vědci se však již delší dobu domnívali, že mozková aktivita nekončí ihned po zástavě krevního oběhu. Díky tomu rozlišujeme takzvanou klinickou smrt a mozkovou smrt. Podle vědců z Michiganu je to však právě mozek, který srdci vyšle signál k zástavě oběhu. Svůj výzkum prováděli na krysách a ty, které měly porušenou míchu a tudíž komunikaci mozku se zbytkem těla, dokázaly v prostředí bez kyslíku přežít déle, než ostatní.

Mozková aktivita po zástavě srdce

Novější studie tento výzkum nepotvrzují ani nevyvrací. Spíše do celé věci vnášejí nové světlo. Univerzitní vědci v Berlíně a Cincinnati měli nedávno možnost zkoumat mozkovou aktivitu umírajících lidí. Tito lidé tak svým souhlasem s výzkumem významně přispěli moderní medicíně. Při snímání aktivity jejich mozku, dokázali vědci rozlišit tři fáze, kterými mozek v období mezi klinickou a mozkovou smrtí prochází.

Zhruba v prvních 20 až 40 vteřinách po zástavě srdce přichází mozek o drahocený kyslík, bez kterého začínají odumírat jednotlivé buňky. To v umírajících vyvolává různé představy o posmrtném vystoupení z těla či světla na konci tunelu. Jedná se o iluze podobné živým snům, které umírající mozek vytváří. Pokud není obnoven proud okysličené krve do mozku, mozková aktivita utichá. Vědci si to vysvětlují jako pokus o šetření vzácné energie. Jako by nám tím mozek poskytoval šanci člověka ještě zachránit. V poslední fázi, která nastává někde v rozmezí 2 až 5 minut od zástavy srdce, zaznamenali vědci v mozku velký výboj energie. Poslední zbytky ušetřené energie se uvolní a člověk definitivně umírá.