Kam vás teleportuje černá díra? Astronomové objevili co existuje uvnitř i vně

Typ informace extrahovatelný z hypotetické černé díry je tzv. kvantová informace. To znamená, že místo dat ve tvaru 1 nebo 0 – tedy ano nebo ne – jak je tomu u běžných dat, existuje informace v superstavu všech možných variant. Vědci už prokázali, že tento mechanismus je v principu možný a že takto lze získat informaci právě z černých děr. Ovšem ani tak to není důvod běžet rovnou k počítači a zaměřit nejbližší černou díru.

Velmi drobounké střípky informací

Objem informací, které lze takto získat, je skutečně titěrný. Jsou to doslova jednotky kvantových bitů či qubitů. Navíc získání jednoho qubitu by nejspíše znamenalo likvidaci možnosti získat z černé díry jakékoli další. Pro většinu lidí je černá díra něčím, odkud nelze získat absolutně nic. Enormně těžký vesmírný objekt s tak silnou gravitací, že jí neunikne ani světlo. Jenže se ukazuje, že to není tak úplně pravda a něco se z jejích spárů přece jen vyrvat dá.

iZdroj fotografie: Pixabay

Ačkoli gravitace spolehlivě rozbije i atomy, fyzici věří, že informace samotná zničena není. To v principu znamená, že informace pohlcená černou dírou může být „vyplivnuta“ ven. Vyplývá to ze skutečnosti, že fyzikální pravidla je nutné aplikovat obousměrně. Konkrétní mechanismus navrhl už profesor Stephen Hawking někdy v 70. letech minulého století. Kvantové částice se chovají jako vlny a pravděpodobnost jejich pozice se proto dá vypočítat.

Existence uvnitř i vně černé díry

Právě díky možnosti existence na více místech je pro kvantové částice reálné uniknout z černé díry pomocí kvantového tunelu. V tomto případě se tak děje na krajích černých děr procesem nazvaným „Hawkingova radiace“. Toto záření je ovšem extrémně tmavé. Tak tmavé, že nikdy nebylo pořádně detekováno, ačkoli si je mnoho fyziků jisto, že je skutečné. Qubity existují v mnoha stavech najednou, jenže samotné měření je donutí v jednom z nich zůstat.

Právě toto donucení qubitu k „volbě“ znamená, že všechny jeho ostatní možnosti jsou pro nás ztracené. I v případě úspěchu existuje několik obecných problémů. Praktická aplikace je zatím vrcholně omezená a získatelné střípky informací jsou opravdu miniaturní. Navíc fyzici se zatím ani neshodnou nad samotnými možnostmi těchto metod. Jde tak spíše o první „osahávání“ něčeho, co může v budoucnu přinést velmi zajímavé poznatky.

Zdroj: LiveScience