V roce 1178 se Měsíc rozdělil na dvě části: Potvrdili to vědci, vysvětlení však nemají

Psal se rok 1178 a na nebi se večer objevily dva Měsíce. Zní to jako pohádka, podle vědců se však tato událost skutečně stala.

Zdroj fotografie: Jhon Gilfrend harzal / Creative Commons / CC BY-SA

Že by mniši skutečně viděli na obloze dva měsíce? Jak se zdá, tento příběh by podle vědců mohl být skutečný, vysvětlení však pro něj nemají. Příběh sahá do roku 1178, kdy pět mnichů z opatství Canterbury v Anglii zažilo podivný jev. Jednoho večera po západu slunce 18. června oněměli zděšením. Měsíc se blížil k úplňku a na nebi se odehrál nečekaný průběh událostí. Viděli jasné světlo, které narazilo do horního srpku Měsíce a zdálo se, že se rozpůlil. 

Měsíc, který se rozdělil vejpůl

Přestože to zní jako pohádka, o tuto záhadu se zajímali i vědci. Gervase z Canterbury, kronikář opatství Christ Church, popsal událost ve svém spisku Gesta Stephani. Tento popis přitahoval pozornost až do 20. století, kdy se o něj náhodou zajímal geofyzik Jack B. Hartung ze Státní univerzity v New Yorku v roce 1976. Jeho zájem spočíval v přesvědčivosti Gervaseova popisu události. Hartung navrhl hypotézu, že tento jev mohl způsobit pád vesmírného tělesa na povrch Měsíce. Ukázalo se, že místo, kde měl vzniknout kráter Giordano Bruno, odpovídá místu, kde mniši viděli rozpůlení Měsíce. 

Možná za to mohla kometa

I když tato hypotéza není plně potvrzena, vyvolala debatu mezi vědci. Další teorie přichází s nápadem, že se s Měsícem mohla srazit kometa, což by vysvětlovalo záhadné světlo, jež mniši v onu noc viděli. Tato teorie však naráží na pochybnosti a není obecně přijímána. Někteří badatelé předpokládají, že mniši mohli vidět velkolepý meteor, který v atmosféře vzplál a vytvořil dojem, že se Měsíc rozpůlil. To by mohlo být optickou iluzí způsobenou úhlem, pod kterým byl meteor viděn. I přesto, že se tato událost stala v roce 1178, stále představuje záhadu, která fascinuje vědce, astronomické nadšence a historiky. 

Ačkoli pohádku o dvou Měsících máme podle vědeckého výzkumu v podstatě vyvrácenou, zůstává nám zajímavým příběhem, který lze vysvětlit různými optickými iluzemi nebo meteorickými jevy.