Představte si malého hlodavce, který by se 100x zvětšil a vážil by okolo 3 tun. Naprosto nepředstavitelná věc byla kdysi realitou.
Uruguajští vědci nedávno odhalili fosilní doklady o největším druhu hlodavce, který kdy obýval naši planetu. Tento tvor se proháněl lesními oblastmi Jižní Ameriky a vědci odhadují, že žil na naší planetě před 4 miliony lety. Byl to býložravec s impozantní lebkou o délce přibližně 50 cm a odhadovanou délkou přes 2 metry. Jeho váha mohla dosahovat až 3000 kg.
Krysa nebo dikobraz
I když ho vědci popsali jako krysu, zvíře pojmenované Josephoartigasia monesi mělo z anatomického hlediska spíše podobnost s morčetem nebo dikobrazem, jak uvedl Bruce Patterson, kurátor savců ve Fieldově muzeu v Chicagu. Jednoznačně však tato krysa představuje největšího hlodavce, který kdy obýval naši planetu. Vědci objevili fosilní pozůstatky Josephoartigasia monesi v roce 1987 asi 40 km západně od Montevidea, poblíž ústí řeky Plate, která odděluje Uruguay od Argentiny. Setkání s tímto tvorem by bylo fatální.
Chováním připomínal bobra
Právě v této oblasti se nacházejí starobylé říční břehy a další naleziště, kde se již objevila celá řada pravěkých zkamenělin. Jedním z vědců, kteří stojí za objevem těchto fosilních pozůstatků, je Sergio Viera. Pozůstatky Josephoartigasia monesi umístil do uruguayského Národního muzea historie a antropologie, kde byla lebka uložena v jedné z krabic a na dlouhá léta na ni bylo zapomenuto. K prozkoumání této unikátní lebky si přizval majitel muzea svého kolegu z oboru, Ernsta Blanca.
„Je to nádherný kousek přírody a opravdu obrovské zvíře,“ řekl Blanco.
Obrovský býložravec
Blanco zkoumal nejen tvar lebky, ale také obrovské řezáky, což prokázalo, že tento hlodavec by představoval pro každého současného člověka obrovské nebezpečí. Je velmi pravděpodobné, že by člověk takové setkání nepřežil. „Tento hlodavec byl mnohem větší než jakýkoliv dnes žijící jihoamerický hlodavec a dokonce by předčil současnou kapybaru, která může vážit až 110 kilogramů,“ dodal Blanco. Analýza zubů Josephoartigasia monesi skutečně potvrdila, že šlo o býložravce, který obýval břehy řek nebo potoky v lesních oblastech. „Je možné, že se choval podobně jako dnešní žijící hlodavci, například bobři, kteří tráví svůj život jak na souši, tak ve vodě,“ uvedl Rinderknecht.