První genové omlazení na světě: Žena při něm „ztratila“ 20 let života

Ačkoli první změny související s věkem jsou vidět hlavně na povrchu našeho těla, formují se procesy stárnutí především uvnitř. Tedy na buněčné úrovni. Konce našich chromozomů se nazývají telomery. Nenesou sice genetickou informaci, chrání ovšem chromozomy, a fungují tedy jako štít proti jejich opotřebení. Jakmile však dojde na dělení buňky, telomery se postupně zmenšují. Nakonec jsou natolik krátké, že chromozomy už chránit nedovedou.

Postupné opotřebení a neschopnost

Právě důsledkem tohoto procesu naše buňky stárnou a nemohou už dále plnit své funkce – zkrátka se ochodí. Enzym zvaný telomeráza dokáže krátké telomery dokončit a tělesné buňky tak opět získávají svou dělicí schopnost. Fungují prostě opět jako mladé a zdravé. Tato technika byla dosud testována jen na kultivovaných buňkách, případně zvířatech v laboratoři. Teď si ji ale vyzkoušela ředitelka firmy BioViva Elizabeth Parrish.

iZdroj fotografie: Depositphotos

První experiment s cílem vyzkoušet tuto terapii skutečně na člověku odstartoval během září roku 2015. Tehdy čtyřiačtyřicetiletá Elizabeth se rozhodla k podstoupení dvou experimentálních genových terapií. Obě vyvinuli pro zpomalení stárnutí její zaměstnanci. První fáze byla určena k prevenci úbytku svalové hmoty, který je s věkem tradičně spojen. Druhá se zaměřila na zvýšení produkce telomerázy, tedy obnovení schopnosti dělení.

Experiment, který opravdu zaujal

Injekce preparátu byly Elizabeth podány v Kolumbii, protože oba léky ještě nejsou schváleny FDA, tedy americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv. Výsledky této první genové terapie byly známy poměrně záhy. A jsou naprosto ohromující. Podle následné analýzy oba léky skutečně zabraly a zkracování telomer u Elizabeth zastavily. Leukocyty v její krvi biologicky omládly a telomery byly „prodlouženy“ o neuvěřitelných 20 let.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Není proto divu, že tento objev z dílny firmy BioViva upoutal značnou pozornost dalších vědeckých týmů. Ihned za nimi následovali přirozeně investoři, protože jde o velmi žádanou, a tudíž lukrativní oblast. Experimenty zatím pokračují a badatelé pečlivě monitorují zdraví své nadřízené. Ačkoli jsou výsledky více než slibné, mnoho problémů se může objevit až s odstupem času. Zatím tedy metodu nelze považovat za reálný elixír mládí.

Genetická terapie proti nemocem

Hrátky s genetikou začaly už v momentě, kdy byly odhaleny její principy. Genetické choroby a defekty jsou totiž jedním z nejstrašnějších „darů“ matky přírody. S patogeny prakticky všech nemocí se lze nějak vypořádat. Jakmile je ale problém v lidském genomu už od narození, dá se pacientovi pomoci velmi obtížně. Právě proto moderní věda hledá i tu nejmenší příležitost, aby mohla zmutované geny „opravit“.

Genová terapie znamená dodání konstruktů založených na nukleových kyselinách, a to přímo do buněk. Zásahem tohoto typu lze napravit genetický problém už na úrovni DNA či RNA změnou procesu sestavování žádaného proteinu. DNA s opravenou sekvencí pak může být doručena do buňky, následně dochází k syntéze funkčního proteinu. Stejně tak je možné vymazat některé genové sekvence, což může vést ke snížení škodlivé mutace.