Když ležel promrzlý a hladem trpící dánský polárník s inuitskými kořeny Jørgen Brønlund v grónské jeskyni, ve které nakonec zemřel, umazal spodní část svého posledního expedičního deníku podivnou černou skvrnou.
O více než století později tahle skvrna odhalila, jak trávil umírající dobrodruh své poslední hodiny, a jakým způsobem se pokoušel zajistit si v tuhém severském mrazu alespoň trochu tepla.
Tragická expedice
Jørgen Brønlund vyrazil se dvěma kolegy na dvouletou expedici na severovýchodní pobřeží rodného Grónska. Jørgen Brønlund své druhy přežil, také jemu se však stala výprava osudnou. Na rozdíl od zbývajících dvou polárníků však byly jeho pozůstatky nalezeny, a to včetně deníků, a tak mohl být Brønlund alespoň pohřben.
Tajemství ukryté v deníku
Brønlundovy deníky už badatelé pochopitelně pečlivě pročetli a zdokumentovali, jaký osud potkal celou výpravu. Nyní však tým vědců podrobil expertíze také podivnou skvrnu, která vyvolávala řadu doposud nezodpovězených otázek. Podle chemické analýzy je tato skvrna tvořena směsí hned trojice různých druhů látek:
- spálené gumy
- petroleje
- lidských výkalů
Tyhle stopy napovídají o marných a zoufalých pokusech zapálit životadárný oheň v petrolejových kamnech poté, co petrolej úplně došel. Hladovějící Brønlund se pravděpodobně neúspěšně pokoušel zapálit některé součásti svého expedičního vybavení spolu s vlastními výkaly. Kamna, která používali polárníci, však byla při expedicích třeba předehřát alkoholem, který už Brønlund neměl.
V roce 1908, kdy Brønlundovo tělo nalezla jiná polární expedice, sice vědci podnikli pokusy rozklíčovat původ skvrny, tehdejší laboratorní analýza však nebyla vinou nedostatečného vybavení úspěšná. Moderní analýza proběhla až nyní, a vzhledem k přesnosti dnešních přístrojů dokázala odhalit, jak podivná skvrna vznikla.
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 4045
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 7122
