Rozzuřený dav snědl svého expremiéra. Historikové se přou, zda šlo o spontánní akci, nebo organizovaný masakr

17. století Nizozemí neustále ekonomicky rostlo, ale muselo čelit různým válkám. Na dva tábory byla rozpolcena i místní společnost a o hrůzné činy nebyla nouze.

Zdroj fotografie: Public Domain

Johan de Witt je dodnes považován za jednoho z nejschopnějších politiků nizozemské historie a jeho sochu najdete v Haagu. Jeho oslavování je v mnohém oprávněné, protože se zasloužil o ohromný ekonomický vzestup země, ale udělal i fatální strategické chyby. V Nizozemí rozděleném na dva tábory měl i řadu nepřítel. Vše vyústilo v masakr, během kterého byl spolu s bratrem odpůrci zlynčován a části jejich těl lidé i jedli.

Nizozemci často bojovali mezi sebou

Nizozemí bylo v 17. století rostoucí ekonomickou mocností, ale jeho postavení bylo neustále narušováno vnitřními rozpory. Společnost byla rozdělena na dvě nesmiřitelné skupiny. Jedna stála za republikány požadující řízení státu jako republiky. Druhá pak za vládnoucím vévodou Oranžským. Výjimkou nebyly kruté střety a boje mezi příznivci obou stran, do toho se navíc zaplétaly zájmy dalších států jako Anglie a Francie.

Johan de Witt patřil do tábora republikánů, sám pocházel z politické rodiny, protože jeho otec byl starostou města Dordrechtu. V mládí se mu proto dostalo velmi dobrého vzdělání a měl z politikou blízkou zkušenost. V roce 1653, ve svých 28 letech, byl zvolen do funkce velkého pezionáře Spojených provincií nizozemských, což je předchůdce dnešního Nizozemí. Jednalo se o vysokou úřednickou funkci dnes srovnatelnou s funkcí premiéra.

Podfinancování armády vyústilo v katastrofu

Velmi se mu dařilo, protože na začátku uzavřel mír s Anglií a mohl se soustředit na odchod, díky čemuž stát a lidé velmi bohatli. Pomáhalo i to, že Vilém III. Oranžský byl ještě dítě. Byl proto do funkce opakovaně volen. Ovšem udělal velikou chybu, protože zanedbával ozbrojené síly. V roce 1672 Francie s přispění Anglie začala s Nizozemci válčit a jejich armádě se nedařilo. Toho využil Vilém III., který mezitím dospěl. Johan musel rezignovat a jeho bratr skončil ve vězení a měl být poslán do vězení.

Zdroj fotografie: Public Domain

Když ho šel 20. srpna 1672 Johan navštívit, před věznicí se shromáždil dav rozzuřených oranžistů. Bezpečnostní síly záhadně zmizely a dodnes se spekuluje, jaký měl Vilém III. na události podíl. Dav oba bratry zlynčoval a doslova roztrhal na kusy. Historické záznamy mluví o tom, jak někteří lidé části těl bratrů vařili a jedli, s dalšími se obchodovalo jako se suvenýry. I přes tento neslavný konec je dnes Johan de Witt považován za jednoho z největších státníků země, protože se zasloužil o její rozkvět.