V současnosti je valná většina siamských dvojčat rozdělena už v dětském věku. V minulosti na sobě ovšem zpravidla závisela celý život a společnost je vnímala jako zrůdy.
Není tedy divu, že byla ostrakizována a jedinou formou přežití pro ně byly často cirkusy a show ukazující podivnosti. Nejslavnější dvojčata 20. století, Daisy a Violet Hilton, prožila tragický život. Šlo spíš o řetězec neustálých zkoušek, ponižování, zneužívání a vykořisťování. Lékaři jim přitom při narození nepředpovídali ani 1 měsíc života. Děvčata se narodila 5. února 1908 v anglickém Brightonu. Byla srostlá boky a hýžděmi, měla i společný krevní oběh.
Plod nezávazného vztahu
Od většiny dalších siamských dvojčat se lišila tím, že nesdílela žádný životně důležitý orgán. Dnes by tedy jejich oddělení bylo poměrně snadné. Tehdy však lékaři vnímali takový zákrok jako značně riskantní. Navíc byli přesvědčeni, že nemohou přežít déle jak měsíc. Matkou byla svobodná hostinská Kate Skinnerová a dvojčata plodem nezávazného „úletu“. Tělesnou poruchu dětí považovala za trest za svůj životní styl. Následně se jich zřekla.
Dvojčata ovšem odkoupila její zaměstnavatelka Mary Hilton. Místo zátěže totiž v Daisy a Violet viděla obchodní příležitost. Už od jejich 3 let je tak v hostinci začala ukazovat veřejnosti. Ta byla tehdy velmi vnímavá k různým podivnostem. Za 2 pence si je všichni mohli prohlédnout. Často jim vyhrnovali oblečení, aby se ujistili, že nejde o trik. Jejich život rozhodně nebyl procházkou růžovým sadem.
Obchodní artikl a připoutaní otroci
Mary Hilton a její manžel dávali dívkám jasně najevo, že je si je vydržují jako obchodní artikl, nikoli z lásky. Dívky tak byly vystaveny stálému týrání. Jakmile neuposlechly, dostaly po ramenou a zádech řemenem. Učily se zpívat, tančit, hrát na nástroje. Když nebyly ještě ani předškolačkami, vzali je pěstouni na světové turné do Anglie, Německa a Austrálie. V 8 letech se dostaly do USA, kam je úřady nejdříve odmítly vpustit kvůli „fyzickým nedostatkům“.
Mary však upozornila bulvární média a úřady se nakonec vzdaly. Postupně se rodina usadila v Texasu, protože Amerika nabízela mnohem větší výnosnost. Po smrti Mary si je vzala na starost nejstarší sestra Edith Meyers, režim se nijak nezměnil. Neměly nezávislost, nesměly chodit do školy, a aby neutekly, spaly s ní v jedné místnosti. Celý den jen cvičily hudební a taneční čísla a po večerech bavily publikum. Neposlušnost stále ústila v bití.
Setkání s iluzionistou a obrat
Z vydělaných peněz neviděly nikdy ani cent, Myersovi si všechno schovávali pro sebe. Nad vším měli výhradní kontrolu, takže fakticky fungovali jako otrokáři. Změna přišla, když bylo dívkám 21 let a potkaly legendárního Harryho Houdiniho. Slavný umělec jim poradil najmout si právníka a vychovatele zažalovat. Soud pak roku 1931 vyhlásil jejich nezávislost a přiznal jim odškodné ve výši 100 000 dolarů. Dvojčata si tak vybudovala vlastní existenci.
Nevyhýbala se ani lásce, bulvár se jich často ptal na sex. Dívky koketně sdělily: „Když to jedna z nás dělá, druhá se odvrátí, čte si nebo jí jablko.“ V druhé polovině 30. let jejich obliba upadala a hrály jen v několika menších filmech. Nakonec pracovaly jako pokladní v Severní Karolíně a skonaly obě ve věku 60 let. Dne 4. ledna 1969 se staly obětí hongkongské chřipky. Nedostavily se do práce a policie je našla v bytě mrtvé.