Mongolská náhorní plošina tvořená stepí a polopouští se brzy stane stejně nehostinnou, jako severoamerické pouště. Na vině jsou dlouhodobé vlny veder, které se v Mongolsku v posledních letech vyskytují stále častěji. Ty zhoršují vysychání půdy, čímž vyvolávají další a další podobné vlny veder.
Začarovaný kruh, zdálo by se. Základní údaje Mongolské plošiny jsou:
- Nadmořská výška 900-1500 metrů nad mořem
- Rozloha 3,2 milionů kilometrů čtverečných
- Rozkládá se ve třech státech – Mongolsku, Číně a Rusku
Měření i letokruhy stromů
Skupina klimatologů z celého světa popsala problémy se změnou mongolského klimatu ve vědeckém časopisu Science. Podle klimatologů se počet i doba trvání vln veder za poslední dvě dekády povážlivě rostli. Pro získání dat předchozích období využili vědci metodu studia letokruhů stromů. Na základě takto získaných dat tvrdí, že současná situace je nejhorší za posledních 250 let. Starší údaje bohužel letokruhy neposkytnou.
Vlny veder mají pro šíření pouště Gobi, která se na plošině nachází, zásadní význam. Pokud je svrchní část půdy alespoň trochu vlhká, výpar z ní ochlazuje povrch. Ale v úplně suchých podmínkách se veškeré teplo, které půda získá ze slunečního záření, uvolňuje přímo do vyschlého vzduchu. To má pochopitelně neblahé následky pro jakoukoli vegetaci, která je kromě nedostatku vláhy vystavena i vysokým teplotám.
Mongolsko se blíží bodu zvratu
Podle vědců je už v této chvíli Mongolská plošina zhruba na bodu a s výrazným rozšířením nehostinných pouští v tomto regionu tak je nejvyšší čas něco dělat. Brzy by totiž mohlo být pozdě. Tomu nasvědčuje i propad počtu vodních toků a ploch o 24 %. S tímto číslem přišla v roce 2014 skupina čínských vědců, kteří změny klimatu v Mongolsku také zkoumali. Velká jezera přitom ztrácela na objemu výrazněji a rychleji než malá.
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 4783
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 7860
