Existuje rčení, že „kočku nikdo nevlastní“. Nicméně vědecká obec dnes celkem přesvědčivě tvrdí, že tento populární mazlíček je s námi už více jak 12 000 let.
Kdokoli ví něco málo o kočkách, jasně prohlašuje, že „kočku nikdo nevlastní“. Termín „kočka domácí“ je tudíž trochu oxymorón. Zatímco pes je nejlepší přítel člověka, kočka je nejlepším přítelem samotné kočky. Nicméně kočka domácí je samozřejmě druh, který s lidským rodem strávil už tisíce let ve vztahu velmi symbiotickém. Tyto i další průpovídky však vyzdvihují nepřehlédnutelnou ambivalenci celého vztahu.
Záhada starověkého původu koček
I badatelům nějakou dobu trvalo, než rozlouskli hádanku o tom, kdy byla kočka poprvé domestikována. Přitom by se zdálo, že archeologové na tuhle otázku odpoví poměrně snadno. Problém je, že kočky domácí i divoké mají pozoruhodně podobné kostry, což celou záležitost značně komplikuje. První náznaky se objevily na Kypru v roce 1983, kde byla nalezena čelist kočky stará 8 000 let. Najdete teď jednu kočičku na této fotce?
I když to vypadá dosti nepravděpodobně, lidé na ostrov přivezli divoké kočky. Syčící, kousající a škrábající pasažér je nepochybně to poslední, co jako posádka lodi chcete. Nálezy ale ukazují, že právě v této době se odehrála kočičí domestikace. V roce 2004 bylo na Kypru odkryto ještě starší naleziště, kde byly kočky naprosto cíleně pohřbeny spolu s lidmi. To vědce ještě utvrdilo v tom, že domestikace proběhla zde, posunula se jen o 1 500 let.
Nejúspěšnější biologický experiment
Novější výzkumy pak dávají dílky dále dohromady na základě genetické analýzy. Všechny kočky domácí dle autorů pochází z divokých koček z Blízkého východu, tedy druhu Felis silvestris. To znamená doslova „kočka z lesů“. Kočky byly domestikovány v této oblasti a podle některých hlasů začal tento proces asi před 12 000 lety. Ačkoli tato doba může znít jako odvážný odhad, jde o naprosto logický závěr.
Právě tehdy totiž začaly v této oblasti vzkvétat první zemědělské společnosti. Když byli lidé ještě lovci a sběrači, byli psi jejich neoddělitelnými společníky. Jejich domestikace tedy přišla dávno před kočkami. Kočky se staly užitečnými až během lidského usazování. Hlavně v souvislosti se skladováním úrody, se sýpkami totiž přišly myši. A s příchodem první kočky do města se odehrál jeden z nejúspěšnějších biologických experimentů historie.
Zvíře, které se k nám pozvalo samo
Kočky velmi potěšila hojnost kořisti a člověku výrazně pomohl lovec škůdců. „Kočky se ve své podstatě domestikovaly samy,“ uvádí Carlo Driscolli. Pozvaly se dovnitř a lidé postupem času ocenily ty učenlivé. Konkrétní zvířata se tak adaptovala na nové prostředí a zplodila generace a generace potomků, které známe dnes po celém světě. Ještě tápete ohledně fotografie? Klid, tahle opravdu dobře splývá s cihlami mezi dveřmi a kontejnerem.
V USA je kočka nejpopulárnější mazlíček a je jich tam cca 90 milionů, v domácnostech asi 34 %. Během tisíců let se však projevil i ambivalentní postoj člověka k tomuto tvorovi. Starověký Egypt je, jak známo, uctíval a místní hřbitovy obsahují až 300 000 kočičích mumií. Středověká Evropa je naopak silně démonizovala a kočky byly považovány ze společnice ďábla. Mnohé byly tedy zabity v rámci ochrany před zlými silami nebo jako pomocnice čarodějnic.