Ve Francii je jídlo bráno jako dar od bohů. Tito lidé nebyli nikdy oslnění zbytkem světa a jeho bláznovstvím po trendech zdravé výživy. Spokojeně si baští croissanty.
Ty jsou plněné máslem a společně s velkým množstvím tučných sýrů tvoří pravidelnou složku francouzského jídelníčku. K němu patří dále klobásy a foie gras, těžké omáčky a nejrůznější vysoce kalorické dezerty. Tohle vše je pravidelně zaléváno velkým množstvím vína. Navíc je ve Francii zákonem daná polední pauza, kdy se prakticky vše na dvě hodiny zavře a obyvatelé se skutečně zabývají jen jídlem. Navzdory spoustě tuku a masa ve stravě ale nejsou tlustí.
Jak jen to ti Francouzi dělají?
Ostatní národy to pravidelně nutí přemýšlet, jestli mají Francouzi jen hrozné genetické štěstí, nebo jde o nějaký zvláštní trik. Protože konzumace takové spousty másla a hermelínu by měla zákonitě vést k jasnému vychýlení jazýčku na vahách. A protože tato otázka už dlouho zajímá i vědecké kapacity, dostala i název – francouzský paradox. Navzdory vysokému příjmu tuků je zde i menší riziko ischemických a srdečních chorob.
Jako by to nestačilo, patří Francie v průměru EU k zemím s nejvyšší očekávanou délkou života a současně nejnižší úmrtností. Od dob pojmenování tohoto paradoxu se objevila nejedna verze jeho odůvodnění. Jednou z nich je, že za zdraví může právě hodně červeného vína. To totiž obsahuje mnoho velmi prospěšných polyfenolů a antioxidantů. Řada výzkumů je ovšem v rozporu s předchozími, pro víno jako elixír života tak není jasný důkaz.
Přes velká množství menší rizika
Potenciální výhody tohoto nápoje platí pouze pro umírněnou konzumaci nejvýše sklenky denně. A Francouzi se takového množství drží jen sporadicky. Podle některých hlasů se jedná o statistickou chybu. V dobách oznámení paradoxu (v 90. letech) šlo dle nich jen o momentální situaci. Podle lékařů se totiž vysoká konzumace tuku projeví a za 10–20 let všechny proměnné statistik povyskočí. Místo Francie v úmrtnosti a délce života však trvá.
Na vrub kardiovaskulárním chorobám navíc připadne méně než 30 % úmrtí. Například ve vedoucím Bulharsku zemře až 65 % lidí ročně právě na srdeční choroby. Existuje ještě docela logická varianta, že zmíněné efekty mají příčinu v celkové kultuře francouzského stravování. Jedí více tuků než Američané, asi 171 gramů denně. Také 4krát více másla, o 60 % více sýrů a 3krát větší množství vepřového masa. Konzumují ovšem malé porce, a hlavně jedí velmi pomalu.
Zdraví v přirozeném pohybu a stravě
Pro Francouze je jídlo vždy požitek, nikoli nutnost v denním shonu, takže i menší porce je lépe zasytí. Rychlí jedlíci mají sklon polykat větší množství. Než se pak signál o sytosti dostane do mozku, trvá to cca 15 minut. Francouzi také dbají na kvalitní produkty a mají z nich radost. Jedí výhradně u stolu a soustředí se na pokrm celým tělem. Psychická stránka věci tu hraje důležitou roli, význam má také druh tuku, protože není tuk jako tuk.
Ty v másle a sýru jsou přirozené, tělo je tedy lépe zpracuje. Krom toho konzumují také hodně ryb a mořských plodů, stejně jako ovoce a zeleninu. A ačkoli si vždy dopřejí dezert, nesní tolik cukru. Nízkotučné produkty totiž kompenzují chuť cukrem, ve Francii ovšem nejsou populární. Francie zkrátka odmítla hotové a průmyslové pokrmy v zájmu přirozené, kvalitní a dobře uvařené stravy. Krom toho se nebrání pohybu, věnují se sportu a hodně chodí.
Která evropská kuchyně vás nejvíce oslovila?
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 7101
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 10178
