O svých zločinech dokonce napsal knihu a zkusil je použít jako námět pro komiks. Japonský kanibal je dosud miniaturní celebrita, ačkoli se objevuje v některých talkshow.
Issei Sagawa z Japonska je pravděpodobně nejděsivějším kanibalem všech dob. Během několika dní zavraždil, znetvořil, znásilnil a částečně snědl svou kamarádku. Navzdory tomuto příšernému činu je však stále na svobodě. Pohybuje se mezi dalšími lidmi a nevypadá to, že by se jeho touhy a choutky nějak změnily. Jak je ale vůbec možné, že někdo, kdo se dokonce chlubí zločinem takového kalibru, nebyl dosud obviněn ani odsouzen?
Děsivé sny o kanibalismu
Na rozdíl od jiných kanibalů Sagawa tvrdí, že jeho posedlost lidským masem pochází už z dětství. Povšiml si stehen spolužačky v první třídě a pomyslel si: „Hmm… to vypadá lákavě.“ Narodil se předčasně, otci se vešel do dlaně, v pubertě byl hubený a měřil 1,5 metru. V životě se vždy cítil jako nevítaná osoba a tohle podle něj přispělo k fascinaci kanibalismem. Určitou část viny dává také médiím. Zatímco ostatní snili o sexu se ženami, on je chtěl sníst.
Svoje touhy zkoušel potlačit, ale tím ještě zesílily a dostávaly navíc sexuální rozměr. „Když jsem na ulici viděl krásnou ženu, dumal jsem, jestli by šla sníst,“ popisuje. Za jednou dívkou vešel dokonce do bytu, naštěstí ale spala. Když pátral po něčem, čím by ji mohl zabít – uvažoval o propíchnutí deštníkem – vzbudila se a začala křičet. Sagawa utekl, následně šel za psychiatrem a přiznal se ke svým choutkám, což lékař posoudil jako velmi nebezpečné.
Studia ve Francii a úspěch
Sagawův bohatý otec pak vytvořil krycí verzi a poslal ho studovat za hranice. V roce 1977 ve věku 27 let ho ale jeho sklony přemohly. „Skoro každou noc jsem si domů přivedl prostitutku a pak ji zkoušel zastřelit. Z nějakého důvodu jsem ale vždycky ztuhl a nedokázal kohoutek zmáčknout,“ uvádí. „Už to nebylo tolik o snědení, ale jen o posedlosti tímto rituálem, o jednoduchém zabití té ženy, ať se děje cokoli.“ Pak došlo k osudovému setkání.
V roce 1981 se Sagawa dostal na pařížskou Sorbonnu. I daleko od domova si pamatoval, jak blízko k naplnění byly v Tokiu jeho fantazie. Potkal tu 25letou Holanďanku Renée s doktorátem a zkoušel se k ní přiblížit. Z peněz od otce si ji najal jako učitelku a časem se stali přáteli. Zkoušel s ní navázat bližší vztah, ale trvala pouze na přátelství, protože ji Sagawa nepřitahoval. Cítil se ponížený a ošklivý, takže ji jednou pozval k sobě domů na večeři, nakonec souhlasila.
Jednoduchá cesta od soudu
Když na jeho žádost četla báseň, vytáhl pušku a střelil ji zezadu do krku. Sám byl poté zmatený a uvažoval i o zavolání sanitky, což by však byla jistá cesta do vězení. Oddal se tedy svým choutkám, dělalo mu ale problémy dostat se přes kůži k samotnému masu. Nakonec pomohl řeznický nůž a Sagawa jen litoval toho, že ji nemohl sníst zaživa. Pokračoval v hostině, tělo znetvořil, a nakonec s ní měl i sex. K tomu poslouchal záznam její recitace.
Sagawu zatkli a ve vazbě čekal dva roky na soud, který ho shledal nepříčetným a poslal na doživotí do léčebny. V Japonsku ho znova vyšetřili a prohlásili za normálního. Jeho jediným motivem podle nich byla sexuální perverze. Francouzská obvinění byla stažena a dokumenty se do Japonska nikdy nedostaly. Jen 5 let po vraždě se tak dostal na svobodu. Dnes se živí jako umělec a přeje si, aby lidé nebrali kanibalismus jako tak hrůznou záležitost.