Co kdyby se lidé naučili přeměnit plast na palivo – výhra 2v1, nebo propast do pekel?

Planeta je čím dál více zavalena plastovým odpadem. Jednou z možností, jak se ho zbavit, je přeměna na palivo. Vědci a odborná veřejnost zdůraznili přínosy i negativa takového kroku.

Zdroj fotografie: iStock

Země je rok od roku zavalená stále větším množstvím plastů. I přes zvyšující se povědomí o jejich škodlivosti a snahy společnosti zavádět alternativní řešení (například papírové kelímky, dřevěné příbory apod.) nedochází k útlumu jejich výroby. Jednorázové plastové výrobky mají v rámci svého životního cyklu obrovský dopad na biodiverzitu i globální změnu klimatu. Jako odpad zaplavují plasty nejen skládky, ale i životní prostředí. Možným řešením by byla výroba paliva z plastového odpadu – ovšem ani ta není samospásná.

Nutnost změny přístupu k plastům  

Pandemie onemocnění covid-19 měla jednu výhodu – zvýšila pozornost společnosti k problémům, které se pojí s plastovým odpadem. Na plážích vyplavené roušky a jednorázové ochranné prostředky (popřípadě mořští živočichové, kteří se do nich zamotali) přesvědčily širokou veřejnost, že Země stojí na pokraji ekologické katastrofy. Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je nutné transformovat současný model využívání plastů do udržitelné podoby.

Ta by mohla zahrnovat buď zvýšení oběhovosti plastových výrobků (upcyklaci, recyklaci), uplatňování obnovitelných surovin pro jejich výrobu, anebo jejich inteligentnější využívání. Možným příkladem recyklování plastů, respektive plastového odpadu, je přeměna této suroviny na palivo. Za přibližně 60 let, co lidstvo plasty používá, se jich na Zemi nachází více než 8 miliard tun, přičemž celých 6 miliard tun je tvořeno plastovým odpadem. Neuvěřitelných 80 % odpadu není recyklováno a zůstává na skládkách nebo rozptýleno v životním prostředí.  

Výhody a nevýhody paliva z plastů

Pokud by se nevyužitý odpad přeměnil na palivo, životnímu prostředí by se bezesporu ulevilo – tedy alespoň v jednom ohledu. Někteří aktivisté se obávají, že by takový krok nepřinesl řešení problému s plasty, ale pouze problém přetavil do nové podoby. Jestliže by se plastový odpad přeměnil na palivo, nemohl by být opětovně recyklován. Navíc ta zařízení, která by tento druh paliva využívala ke svému chodu, by mohla dále zvyšovat poptávku po plastech coby výchozí surovině.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Devastace životního prostředí by tedy pokračovala i nadále. Tentokrát by se ale prohlubovaly její jiné aspekty – kupříkladu globální změna klimatu, jelikož by se hlavní zátěž přesunula do jiné fáze životního cyklu plastů. Prozatím jsou snahy o výrobu paliva z plastového odpadu v počáteční fázi a odborníci zkoumají všechny dostupné metody, jak tak učinit. Jednou z nich je údajně pyrolýza v kombinaci se studenou plazmou.

Ta dokáže ve zkratce narušit chemické vazby v plastech a umožnit tak jejich snazší rozložení na metan, vodík a etylen. První dva jmenované lze využít jako tzv. čistá paliva. Tedy taková, která při svém spalování neprodukují (téměř) žádné emise a je možné je označit za klimaticky neutrální. Pokud by se používání těchto paliv rozšířilo do více sektorů a částí světa, mohlo by časem dojít k úplné dekarbonizaci letecké, námořní i silniční dopravy.

Používáte jednorázové plasty, nebo dáváte přednost jejich alternativám?

Zdroj: ScienceDirect